Trumfy osudu

Přesně jako panteologie o Corwinovi, je i tento úvodní příběh Merlina syna Corwinova perfektní nářez a parádní dobrodružství. Odolal jsem náhlému impulsu, říci, že jsem čaroděj. Merlina se každý rok 30. dubna snaží zabít. Čím více je Merlin na nějaký smrtící útok připraven, tím více se osud zamotává a cesta vede hluboko do stínů, odkud bude těžký návrat. Malá ochutnávka: Zmrzačený anděl kráčel vysoko nade mnou a mával ohnivým mečem. Kam dopadla jeho čepel, objevily se plameny, kouř a prach. Jako svatozář měl anděl mého Cyklického fantoma, kterým duly mocné větry, na nichž se vezly ohavnosti, které proudily kolem tváře anděla jako temný, živoucí závoj. Všude, kam dopadly, působily zmatek a ruiny............... Příběh je napínavý, svižný a vůbec se nebudete nudit. Dokonce jsem si postesknul, že kniha končí a příběh vlastně teprve začíná. Vypadalo to téměř jako hra. A já si hrál a jsem rád, že se Roger Zelazny rozhodl vrátit se do Amberu a Dvorů Chaosu a napsal životopis dalšího člena této podivné královské společnosti. Vřele doporučuji a vrhám se na další příběhy. CITÁT - Byl tu stín, diamantové korálky....a řev, který se rovnal moci ticha...................

Tak Corwin je kdovýkde a Merlin se teprve nachází. Vlastně ani netuší, co ho čeká. Je to trochu výraznější příběh než prvních pět knih a naštěstí se tu pan spisovatel moc neopakuje. Těším se na další příběhy.