Třpyt mečů a záblesky laserů

Sborník povídek, který Michael Bronec vydal, jak sám v knize uvedl, čistě pro radost. Zřejmě měl na stole pár zajímavých nápadů a chtěl je prostě vydat. I proto sborník pojmenoval Třpyt mečů, záblesky laserů, aby všem bylo patrné, že v této knize bude prostě a jednoduše všehochuť všeho. Ono je to patrné už z obálky, na které Vám trčí jména jako Martin D. Antonín, Robert Fabian a Jiří Pavlovský. Tři, podle mě, nejvýraznější tváře sborníku. Nicméně sborník obsahuje některé vysloveně dobré kousky, ale i vysloveně špatné kousky, které jsem měl doslova problém dočíst. Různorodost povídek je opravdu výrazná. Za sebe můžu říct, že nejlepší z povídek byly následující: Zdvořilostní návštěva – nejdelší z povídek, spíš novela, pro mě i první setkání s autorem a naprosto boží fantasy čtivá záležitost. Epizit – Robert Fabian podle mě nenapíše špatnou věc, zde je vidět, že rád píše, protože povídkový formát mu nesedí. Dokázal bych si námět představit i ve formě knihy Eskorta – asi to nejlepší, co jsem od Jirky Pavlovského zatím četl, výborná STBcká atmosféra, dobrý námět Zapsaný osud – zábavné fantasy, nápadité, o osudovosti mnohých fantasy postav

Už podľa názvu je zrejmé, že tento zborník ponúka veľkú rôznosť. Tá rôznosť je však skôr v kvalite a v dĺžke jednotlivých poviedok, ako v ich variáciách na sci-fi a fantasy témy, hoci aj na to príde. Poriadna sci-fi je tu vlastne iba jedna – tá Fabianova, ktorá patrí zároveň k tomu najlepšiemu, čo zborník ponúka (a pravdu povediac, bola aj hlavným dôvodom, prečo som si túto knihu vôbec kúpil). Z ostatných poviedok ma zaujali obidve od Pavlovského, netradične humorná upírska od Kazdu a najmä skvelá Zdvorilostná návšteva od Antonína. Okrem Fabianovej sci-fi, ktorá má hororový nádych, sú všetky ostatné, ktoré som spomenul, viac či menej humorné, každá iným spôsobom, všetky však spoľahlivo pobavia. Čo sa ostatných poviedok týka, je to tam s (nielen) tou zábavnosťou oveľa horšie. Ľahko nad priemer sa vyhupuje iba Zapsaný osud od Lívie Hlavačkovej, zvyšná šestica poviedok ma oslovila málo až vôbec – u niektorých som ani nepochopil, o čom to vlastne boli. Výsledné hodnotenie knihy je napriek tomu vyššie – už len preto, že zábavnosť a rozsah poviedok, ktoré sa mi páčili, je ďaleko väčšia a väčší, než tých, ktoré nie. A naozaj škoda, že tam tej sci-fi nie je viac – veď podľa názvu aj podľa obálky to malo byť fifty-fifty.