Trpaslíci, Prasněhurka, děda a já

Nevím, jak se kniha bude líbit dětem, ale já jsem byla vcelku spokojená. Nikdy mě totiž nenapadlo, že malí vousatí skřítci, jacísi dědečkové, se museli taky někdy nějak narodit. A v téhle knížce je zajímavých nápadů ještě mnohem více, třeba Posvátná kniha, bez které trpaslíci nedají ani ránu. Nebo třeba názory ledničky na obsah, který do ní ukládáme. Pobavil mě dřevozubec Bžoch, dědeček, který opětovně nevěřil paní Mašitové, nebo polepšený žák Patera. Zkrátka já-dospělák jsem se místy dobře bavila, ale nevím, jak tohle bude fungovat u dětí 8+. Každopádně děkuju panu Kratochvílovi za další povedenou dětskou knihu a panu Starému za milé ilustrace. A taky za úžasnou pozvánku do Horních Mokropes, protože třeba koupání v Berounce nebo sbírání hub v okolních lesích je tady popsáno velmi přitažlivě, téměř nostalgicky; možná je to krajina autorova dětství? "Patera ale nebyl tak stoprocentně polepšený, jak jsem si myslel. Neměl ještě úplně zvládnutou fázi odpouštění. Řítil se na elektrické koloběžce po lesních cestách k vysokým bukům, jako by mu k ní někdo přidělal ještě jeden motor. V plánu, který se mu rodil v hlavě, nebyl ani stín toho, že by chtěl z trpaslíků udělat sedm statečných. Mnohem víc se jeho myšlenky blížily pohádce Sedm jednou ranou zabil . . ."

Nevím, jak se kniha bude líbit dětem, ale já jsem byla vcelku spokojená. Nikdy mě totiž nenapadlo, že malí vousatí skřítci, jacísi dědečkové, se museli taky někdy nějak narodit. A v téhle knížce je zajímavých nápadů ještě mnohem více, třeba Posvátná kniha, bez které trpaslíci nedají ani ránu. Nebo třeba názory ledničky na obsah, který do ní ukládáme. Pobavil mě dřevozubec Bžoch, dědeček, který opětovně nevěřil paní Mašitové, nebo polepšený žák Patera. Zkrátka já-dospělák jsem se místy dobře bavila, ale nevím, jak tohle bude fungovat u dětí 8+. Každopádně děkuju panu Kratochvílovi za další povedenou dětskou knihu a panu Starému za milé ilustrace. A taky za úžasnou pozvánku do Horních Mokropes, protože třeba koupání v Berounce nebo sbírání hub v okolních lesích je tady popsáno velmi přitažlivě, téměř nostalgicky; možná je to krajina autorova dětství? "Patera ale nebyl tak stoprocentně polepšený, jak jsem si myslel. Neměl ještě úplně zvládnutou fázi odpouštění. Řítil se na elektrické koloběžce po lesních cestách k vysokým bukům, jako by mu k ní někdo přidělal ještě jeden motor. V plánu, který se mu rodil v hlavě, nebyl ani stín toho, že by chtěl z trpaslíků udělat sedm statečných. Mnohem víc se jeho myšlenky blížily pohádce Sedm jednou ranou zabil . . ."

Na Prázdniny blbce č. 13 trpaslíci a spol. nemají, přesto jde o docela fajn knížku. Jde o knížku, která hraje více na strunu fantazie a absurdna. Prázdniny blbce č. 13 byly více ze života, ale vztyčné body se najdou. Hlavním hrdinou je opět kluk, opět jde o prázdninový příběh, ve kterém nechybí děda, babička - i když tentokrát jde jen o "skoro babi", neboli o sousedu, a "sígr" ze sousedství. Jen stromy nahradili trpaslíci. Sedm "pohádkových" a jeden, co se narodil ze dvou kapek vody a je tak trochu smutný, neb jeho druzi o něj nestojí, protože by jich nebylo sedm, ale osm a to podle "posvátné" knihy nejde. Děti se u knihy zasmějí, dospělí zrovna tak, ale dost možná se i zamyslí nad tím, jak je možné, že někdo "zmagoří" tak, jak sedm trpaslíků v této Kratochvílově knížce. Kritika církve je zřejmá - Patera největší sígr široko daleko udělá průšvih, jde se se pomodlit do kostela a pak "hřeší" vesele dál, děda do kostela nechodí, za kostel považuje širý svět, nebe nad hlavou. Proč ne, ale proč v knížce pro děti a ještě jen v náznacích? Nejsem si jistá, zda to děti pochopí. A ještě jedna drobná "výtka" - jména trpaslíků. Jakože chápu, ale v trpaslících jsem díky tomu měla parádní zmatek :D.