Trosečníci z Vlaštovky

Tohle je taková příjemná kniha pro starší děti a možná i mládež? Jen já jsem už z tohoto věku bohužel dávno vyrostla a měla tudíž i pocit, že mi kniha tak trochu nechtěla sednout. Tato řada se mi do rukou dostala až nyní, takže mám docela smůlu, protože čas již vrátit nedokážu... Jinak se ale jedná o opravdu čtivé příběhy, popisující skvělá dobrodružství Vlaštovek a Amazonek. Asi nejvíc mám ráda Titty a Zuzanu, přestože ani další členové nejsou marní :-). A moc mile autor popisuje také to, jaký hezký vztah mají jednotlivé postavy ke své mamince a malé sestřičce. Pokud jde o jednotlivé zážitky, o těch se samozřejmě rozepisovat nebudu. No a navzdory svým malým výhradám dávám knize plný počet, jedná se totiž pouze o můj subjektivní pocit a jsem přesvědčená o tom, že si tento výborný příběh slabší hodnocení určitě nezaslouží ;-).

Většinu času to byla docela nuda. Ransome je nejlepší, když píše o lodích a výpravách po vodě, ale tady hlavní hrdinové hned na začátku ztroskotají a jako by s nimi tak trochu ztroskotal celý příběh. Děj je hrozně rozvleklý, nové postavy nejsou zajímavé a pořádně zábavné to pro mě začalo být až kousek před koncem. Jak říká v závěru sám John: "Údolí Vlaštovky je docela pěkné tábořiště, ale není to ono." Myslím, že můžete tenhle díl klidně přeskočit, za mě to totiž tentokrát taky nebylo ono.