Trosečníci

Podle mého skromného názoru tuto knihu jen tak neodložíte ;-). Začátek je možná lehce zdlouhavý, ale brzy potom je možné se rychle v ději zorientovat - a už není úniku! ;-) Autorka příběh vypráví ve dvou dějových linkách, tj. v té ze současnosti, a z doby, kdy došlo k pádu letadla - tedy před dvěma lety. A vypravěčkami jsou dvě sestry. Erin, která se sice letu měla zúčastnit, ale něco jí v tom zabránilo. A Lori, která se sestry nedočkala a nakonec odletěla sama, aby se stala jednou z přeživších na palubě letadla. No a po dvou letech se náhle objeví Mike, pilot, který by mohl mít celé to neštěstí na svědomí. A který o sobě tvrdí, že se jmenuje Charlie. Co se tedy přesně odehrálo po pádu letadla? Kniha je tak nabitá napětím, že jsem místy málem zapomínala dýchat! Atmosféra na ostrově někde daleko od civilizace houstne s každým dnem, který se trosečníci snaží přežít. A potom je zde Erin, která se snaží tomu všemu přijít na kloub a možná i najít svoji sestru, přestože Mike tvrdí, že on je jediný, kdo katastrofu přežil... Jaký bude konec, samozřejmě neprozradím ;-). Rozuzlení je zajímavé a možná tak trochu nečekané. A vzhledem k okolnostem snad i jediné možné...

K této knize bych nejdříve měla dvě doporučení. Nečíst před odletem na dovolenou, možná byste ji pak raději stornovali a druhé doporučení, dobře si rozmyslete, kdy začnete číst, ale hlavně proveďte řádná opatření pro nikým nerušenou četbu :-). Příběh dvou sester, které se před odletem na svoji společnou exotickou dovolenou pohádají a odletí jen jedna. Let skončí tragicky. Ve vyprávění se střídají obě sestry ve dvou časových linkách. Děj je hodně napínavý, prostředí opuštěného ostrova a vývoje charakterů všech postav je vykresleno dokonale. Konec se moc povedl, i když já bych si přála trošku jiný. To ale nic nemění na mém hodnocení a přesvědčení, že Lucy Clarke to stále píše skvěle.