Autorka tu umně skrze svou hlavní hrdinku Tonku a jejího muže Cyrila líčí situaci, kdy se tito dva mladí lidé stanou dvakrát cizinci ve vlastní zemi: nejprve jako Prajzáci v Praze, kdy se z nich po Mnichovu 1938 automaticky stávají Němci a Praha se pro ně mění v nepřátelské město, a podruhé na konci války, kdy jsou doma na Hlučínsku označování bílou páskou s černým písmenem N, tedy jako lidé, kteří se nakonec jen tak tak vyhnou odsunu. Malchárková tímto svým již 11. titulem dotáhla k dokonalosti svůj úsporný literární styl, který se nekošatí v přehršli postav, nýbrž je neustále poháněn kupředu svou dějovostí. Přestože název by mohl svádět k jisté lyričnosti knihy, spisovatelka opět přichází s dílem, které je zdařilou kohezí literatury faktu (vystupují v něm skutečné postavy pod svým pravým jménem, jako například dolnobenešovský rodák, teolog Karel Zawadský, rozplétá se tu i vražda, která se udála v restauraci U Wilperta) a autorčiny fantazie, jež se ze skutečných událostí rodí. Byla jsem za mnoha historiky a nezajímala se o to, kudy šla fronta, ale kam a jak si chodily manželky vyzvedávat vojenský žold po mužích sloužících ve wehrmachtu, dodává Malchárková a dává tušit, že tíhu dějin nesou v její nové knize opět na bedrech ženy, ať už je to mladá Tonka, která se musí sama starat o malé děti, když je muž na frontě, nebo její máma Arnošta, která po válce zažádá o české občanství, až když je jasné, že jako Němci by s příděly potravin nevyžili. Knihu jedinečným způsobem dotvořila výtvarnice Daniela Žídková, která ji opatřila originálními perokresbami. Ty propojují rozličné květové, rostlinné a zvířecí motivy; nebrání se ale ani figurálním prvkům, takže díky ilustrátorce například ožívá i postava tajemné benešovské kartářky - staré Pavlačky nebo zjevující se duch zemřelé dívenky.

Krásný a hluboce lidský příběh jedné rodiny, pro mne ze známého prostředí Hlučínska. Autorka dokázala vtáhnout do děje, četba bez přestávky. Příběh začíná 30. léty a pokračuje až do roku 1950, kdy jsem si z historického hlediska mohla doplnit některé informace. Došlo i na slzy dojetí a radosti z překonaných překážek. Dokážu si představit, že si tuto knihu přečtu ještě jednou.