Těším se na další díl. :) Tenhle byl ještě lepší než první.

Nedaleko Prahy postavil jistý podnikatel hotel, a protože to byl imigrant z Ameriky, postavil s(S)nový hotel ve stylu zámku pro Cinderelu. Spousta věžiček, chodeb, pulkulatych okýnek, křišťálové lustry, samá blyštivá krása. Největší slávy sídlo dosáhlo za doby pana Tošovského. Teď se snaží vézt na vlně luxusu, ale ve skutečnosti balancuje spíš na hraně zašlého úspěchu a kýče. Když jsem se vrátila z tamní krátké vzdělávací akce, mé romantické já zatouzilo udržet si pohádkovou atmosféru Snu ještě chvilku déle. K tomu mi báječně pomohla kniha Trnitá cesta. Historicko-romantický příběh se odehrává v 18. století a své čtenáře rychle vtáhne do teto doby. Občas, taky kuli efektu, balancuje až na hraně historicko - knižního kýče. Autorka neopomnela na současné horké téma sexuálních menšin, občas se přihodí něco nelogického, sem tam příběh okoření dost naturalisticky. Prolog i epilog se k příběhu nehodil. Pohádková atmosféra Snu mi vydržela o několik hodin déle - v devět večer jsem začala číst a skočila ve dvě ráno. Knihu jsem dala na jeden zátah.