Na Čapka nebývale depresivní sbírka povídek. O lidech v bezvýchodné situaci.

"Po přečtení knihy zjistíte, že od doby napsání těchto povídek se vlastně moc nezměnilo." Nic se nezměnilo, vezměte si povídku Peníze a je až zarážející, jak se dá aplikovat i dnes. A nepochybně i do budoucna. Tolik pocitů v jedné povídce, naděje i zklamání, a nakonec úplná rezignace. Toto rozhodně nejsou řádky o ničem. "Přijde-li sem dnes… nebo zítra, nebo kdykoliv má sestra Růžena, řekněte, že mi není dobře, a že… prosím, aby nikdo ke mně nechodil."