Topoly berlínské

Tak jsem si po Burgessových chlapcích dala další sourozenecké trio a bylo to něco... něco zase úplně jiného - severský román jak se patří. Líbilo se mi nakonec všechno, i když jsem zpočátku měla pochybnosti o tom vysokém hodnocení zde, to přiznávám. Knížka má sympaticky malý rozměr a rozsah a skrývá v sobě atmosféru zimních dnů a neobyčejné lidské osudy. Nahlédneme hlavním hrdinům do soukromí, do utajených myšlenek, a také do jejich pracovních částí života, což je zajímavé, často syrové, a hlavně velmi dobře podané. Jsou tak různí, bratři Neshovovi a je to dobře, jak se ukáže (s Erlendem se i pousmějeme, ale jinak je to čtení na hodně vážnou notu) - a postava Torunn, ta je nejlepší, díky ní začnou změny. I na topoly berlínské dojde, nic nezůstane nevysvětleno. Škoda, že nakl. Zlín nevydalo další knihy této autorky. (Jen osobní poznámka k tomu popisovanému statku, vedenému hodně "po staru" - v dětství jsem podobný zažila u prarodičů, tak tentokrát měla moje představivost lehčí práci :)

Rodinné drama tří bratrů, které svede opět dohromady blížící se odchod jejich matky. A tak se scházejí na rodném statku v Norsku, poznávají, co jim bylo utajeno a cítí, že jejich kořeny jsou nevyvratitelné, stejně jako kořeny berlínských topolů, které zde kdysi byly vysazeny. Doporučuji.