Tonja

Tonja mi okamžitě přirostla k srdci. Je to přesně ta živelná holka v tom nejlepším věku, která se krajinou řítí jako neřízená střela a vy jen s úžasem sledujete, co zase provede. U čtení jsem se většinu času upřímně smála, i když se v příběhu objevují i hořkosladké momenty, které vedou k zamyšlení. Je to neuvěřitelně upřímný příběh o přátelství a odvaze být svůj, který ve mně zanechal hluboký dojem. Za mě si tahle jízda zaslouží plných pět hvězdiček, protože mi připomněla, proč je tak krásné dívat se na svět dětskýma očima. Tohle je krásný příklad toho, že dětská kniha nemusí sršet barvami, líbí se mi ta autentičnost ilustrací i obálky, která vlastně vypadátak, že jí chybí přebal. Pokud máte, stejně jako já, slabost pro hrdinky typu Pipi Dlouhé punčochy nebo Anny ze Zeleného domu, tak vám Tonjdu vřele doporučuji, rozhodně nebudete litovat.

O knize jsem toho nejprve spoustu slyšela a tak jsem měla jistá očekávání. Asi tak do první třetiny jsem si říkala, že to není špatné čtení, ale vlastně jako zas taková bomba taky ne. No a pak přišla na scénu zelená kniha a vše bylo úplně jinak. MOC krásný příběh. Tonja je poděs, ale přitom velmi uvěřitelná. Maria Parr pracuje se silným tématem, velmi hezky a citlivě. Rozhodně se ji budu snažit doporučovat a podstrčit i dětem, jakožto cílové skupině.