Tolkienovi hrdinové

Po přečtení červené "sestřičky" této knihy (Tolkienovy bitvy) jsem ke svazku přistupovala s nedůvěrou a byla následně velmi příjemně překvapena. Původní Dayův text (podstatně delší než ve stejně tlustých "bitvách") je čtivý, logicky navazující, přináší nejenom shrnutí příběhů a zasazení Tolkienových hrdinů do kontextu jak jejich, tak našeho světa, ale také různé informace, na které jsem narazila poprvé, zejména z oblasti lingvistiky a metod, jakými Tolkien vybíral jména svých postav. Za to obrovská pochvala. Číst je pochopitelně třeba s jistou opatrností, protože občas autor vydává své spekulace a myšlenkové konstrukty za fakta a najdou se i faktografické chyby proti Tolkienovým vydaným textům. Co mi ale čtení hodně pokazilo, a zdá se ještě horší a zřetelnější než u "bitev", je kvalita překladu. Překladatel zjevně nečetl Silmarillion (což u knihy, jejíž celá první půlka pracuje právě s tímto zdrojem, je průšvih), takže komolí slova v sindarštině a quenijštině, skloňuje jména osob, jako by to byly lokality, používá špatnou (tj. odlišnou od zažité) terminologii. Pravopisné chyby jsou i v češtině, neporozumění původnímu textu (zvlášť, pokud se opírá právě o pojmy ze Silmarillionu) vede k nesrozumitelnému překladu některých odstavců. Další kiksy mají na svědomí pravděpodobně automatické opravy ve wordu, kterých si nikdo nevšiml (např. opakovaně Eidan a dokonce i Erwin místo Edain). Část jmen a pojmů, hlavně v tabulkách a popiscích obrázků, zůstala v angličtině. Graficky je kniha uměřenější než bitvy, barevné obrázky jsou chválabohu od jednoho výtvarníka a není jich tolik, černobílé opět zčásti recyklované ze starších Dayových knih, jen někdy stranově obráceně. Za překlad a odlajdanou redakci hvězda dolů. Jinak je kniha docela pěkná a v angličtině patrně lepší než v češtině.

Mé srdce Tolkienofila zaplesalo, že se mohlo vrátit zpět do Středozemě prostřednictvím této působivě vypadající knihy. Přesto nejsem úplně zaslepená a musím vytýkat, a to hlavně redaktorům za lajdácké korektury. Slovo Sindar a Edain bylo na jedné stránce zkomoleno snad třikrát! Takové hraní se slovy se mi tedy vůbec nelíbilo. A když už jsme u těch hrdinů, dost jsem postrádala své snad nejoblíbenější - Tuora a Belega Lučištníka - kteří významně tvořili děj Sillmarilionu. A vůbec by neškodilo uvést prameny, z nichž autor čerpal. Ale Tolkien je moje velká láska, jedna z těch, co mě přivedla do kouzelného světa fantasy, a tímto čtením jsem si ty sladké začátečnické časy připomněla.