Tito a jeho soudruzi

Monumentální, čtivý a svým způsobem ohromující příběh Jugoslávie v onom krátkém 20. století. Země jejíž jméno bude navždy spojeno s jedním mužem, jehož konec byl i koncem oné krásné a přitom tolik trpící země u Jadranského pobřeží.

Ufff, hutná četba. Autor si dal skutečně záležet. Číst velké množství vyjádření jugoslávských komunistů byl opravdu zážitek, neustálé omílání reakce, revoluce, imperialismu, dekadence, atetismu, národněosvobozeneckého boje bylo dost unavující. Bez tohoto všeho byl text vcelku čtivý. Velmi mnoho zajímavých a pro mne nových věcí a faktů. Tito byl obrovská osobnost, hegemon celé Jugoslávie a velký státník. Ovšem jako klasický komunista se nevyhnul čistkám a destrukcím životů svých spolustraníků. Neustále lavírování mezi východem a západem, přičemž z každé strany šlo něco vytřískat. Velké ekonomické problémy a s tím spjaté třenice ve všech republikách tohoto státního útvaru bylo důkazem, že Jugoslávie tu nebude na věčné časy. Zatímco Polsko, Československo a NDR byly naprostými vazaly SSSR, Jugoši si uměli vybrat svou naprosto odlišnou cestu. Tito odsoudil rok 1956 v Maďarsku, nevycházel s Hodžou ani čínskými komunisty, v průběhu okupace Československa v roce 1968 proběhla v Jugoslávii částečná mobilizace a desítky tisíc lidí demonstrovalo proti politice Sovětského Svazu. I díky němu se poté celá Jugoslávie rozpadla, protože Tito alias Walter byl Jugoslávií!