Už ten kontrast mezi bombastickým názvem knihy a jednoduchou obálkou v jedovatě zelené barvě dává tušit, že se nejedná o obvyklý marketingový produkt z daného oboru. Nejsem biochemik ani lékař, ale troufám si říct, že už po pár prvních stranách četby je jasné, že autor ví, o čem píše, vychází z maxima informací k tématu dostupných a navíc z věrohodných a dohledatelných zdrojů. Své názory nikomu nevnucuje, čtenáři předkládá fakta, k nimž občas dodá komentář či doporučení. Nezřídka nadšení čtenáře sám zchladí dodatkem, že daná problematika ještě zdaleka není plně objasněna a že je třeba brát i stávající poznatky s rezervou. Na druhé straně tam, kde něco považuje za jednoznačně platné, se to jako takové nebojí označit. Za mě výborná kniha, jen dodatečně lituji, že jsem při čtení neměl k dispozici poznámkový blok a nedělal si výpisky. U takové knihy to lze jen doporučit.

Autor si připravil důvěru čtenáře už v úvodu knihy. Nejprve mistrně očernil ty ostatní, trochu zamáchal procenty a statistikami a vzbudil dojem, že konečně někdo tu skutečnou vědeckou pravdu sepsal pro záchranu životů. Jenomže tak to není. Kniha úplně nové poznatky nepřináší, jen je napsaná "chytře". A na čtenáře to zabralo. Každá kapitola začíná názvem Pravda... o mléku, ... o masu,...o super potravinách atd. Mnohde se musíme prokousávat od poznatku A oklikou přes experimenty, abychom se dostali opět k A, například, že středomořská kuchyně je opravdu zdravá. Ano čte se to snadno. Ale ne, není to seriózní.. Autor sám píše, že pozná okamžitě senzacechtivý titulek a název knihy zní jak? Doporučuji spíše jen pro inspiraci ale opravdu hodně přesívat. Protože výroky typu "cukr v ovoci není o nic zdravější než ten rafinovaný", opravdu uráží znalosti těch, kteří těmi gaučovými lenochy jako on nejsou...