Theodore Boone Právník školou povinný

Pro mne velmi milé překvapení, že spisovatel napsal knihu pro mládež, z prostředí soudů a právníků, kde je sám jako doma a kam umisťuje děje svých knih. Zajímavě vykreslené postavy. Kluk, kterého zajímá právo, tak trochu "poznamenaného" domácím prostředím. Svižný děj, napětí a vzhledem k cílové skupině čtenářů psáno v kratších větách. Ale rozhodně bych neřekla, že je to pro mládež příliš složité. Nepodceňujme naše mladé :o) Tímto komentářem hodnotím celkově celou povedenou sérii.

Všechny díly T.B. považuji jako vydařené a mám je připraveny pro svého vnuka, až trochu doroste. Obdivovatel Johna Grishama může ohrnout nos. Já tak nečiním. On ani Theo nemohl jinak, jsa dítětem právníků. Theo raději debatuje se strýčkem. S tím si rozumí. To, že si zřídil v kumbálku svou advokátní kancelář - chápu. Přece nebude úřadovat doma, aby mu do toho rodiče kecali, že ano ? V naší době plné krve, teroristů, násilí, lží a přetvářky je Theodore Boone milým překvapením. Poeta by řekl "jest oním jarním vánkem". Proto děkuji J.Grishamovi, že tyto knížečky napsal. Vzhledem ke všemu, co jsem uvedl, budu hodnotit shovívavě.

Je to takový... nijaký. Četla jsem to jako mladší a musela jsem se přemáhat, abych se dostala ke konci. Kluk v pubertě, mluví jak ze slovníku, dělá právního poradce všem lidem v okolí a příležitostně se s rodiči věnuje charitě. Haló? Nějaká chybka v charakteru by nebyla?

Pro mne velmi milé překvapení, že spisovatel napsal knihu pro mládež, z prostředí soudů a právníků, kde je sám jako doma a kam umisťuje děje svých knih. Zajímavě vykreslené postavy. Kluk, kterého zajímá právo, tak trochu "poznamenaného" domácím prostředím. Svižný děj, napětí a vzhledem k cílové skupině čtenářů psáno v kratších větách. Ale rozhodně bych neřekla, že je to pro mládež příliš složité. Nepodceňujme naše mladé :o) Tímto komentářem hodnotím celkově celou povedenou sérii.

Všechny díly T.B. považuji jako vydařené a mám je připraveny pro svého vnuka, až trochu doroste. Obdivovatel Johna Grishama může ohrnout nos. Já tak nečiním. On ani Theo nemohl jinak, jsa dítětem právníků. Theo raději debatuje se strýčkem. S tím si rozumí. To, že si zřídil v kumbálku svou advokátní kancelář - chápu. Přece nebude úřadovat doma, aby mu do toho rodiče kecali, že ano ? V naší době plné krve, teroristů, násilí, lží a přetvářky je Theodore Boone milým překvapením. Poeta by řekl "jest oním jarním vánkem". Proto děkuji J.Grishamovi, že tyto knížečky napsal. Vzhledem ke všemu, co jsem uvedl, budu hodnotit shovívavě.

Vůbec jsem nepochopil cílovou skupinu knížky. Pro dospělého má příliš široké řádkování, jednoduché holé věty, strohý děj a pro dítě zase zbytečně komplikovaně vyprávěné právní zákony, ve kterých se vyzná jen právník a možná někdy autor. Nevím tedy, jak mám knihu hodnotit. Pro dospělého obyčejné, nevýpravné a zmatečné (autor kolikrát nat'ukne nějakou dějovou linii, ke které se však už nevrátí. Čtenář dál v průběhu četby zjišt'uje, že tato linie je naprosto nepodstatná a tudíž neví, na co se má soustředit.) a pro dítě nezáživné a až příliš odborné. Postavy bez vývoje (s výjimkou náznaku uobření rodiny s Ikem), kniha bez děje (pouze popis týdenního procesu). Ale co je nejhorší ! Obrovské množství nerozehraných postav bez významu. A Theo byl tak sympatický, až mě stím s prominutím sr.l. Třináctiletý kluk s vlastní právnickou kanceláří, ochotně pomáhající všem postavám z příběhu, vyjma své rodiny ??? Bud' je Theo borec s IQ 250, ocelovými nervy a výdrží profesionálního boxera, anebo představitel typického amerického supervečerníčku. Možná si dost troufám, ale dle mého je to spisovatelsky nedokonalé a odfláknuté.