Theo z města Golden

Kavárna v městě Golden vystavuje portréty, které kreslí místní umělec. Když tam jednoho dne zavítá tajemný cizinec Theo, rozhodne se, že všechny obrazy koupí a postupně je navrátí „právoplatným majitelům“. Tím vzniká příběh plný nových příběhů, laskavosti a přátelství. Tahle knížka si mě přivolala svou nádhernou obálkou (v jednoduchosti je prostě krása) a když jsem zjistila, že by to měl být milý a laskavý příběh, musela jsem si ji přečíst. A ano, přesně to jsem od knihy dostala. V příběhu mi bylo tak dobře. Nejraději bych se do města Golden vypravila a zašla s Theem do kavárny na jedno silné espresso. Poznáme tu spoustu lidských osudů, některé jsou milé, jiné smutné a při čtení tak nejedna slzička ukápla. Příběh je psán hodně jednoduše, je tak opravdu dostupný, nemusíte nad ničím dlouze přemýšlet, jen číst a užívat si vyprávění. Je tu mnoho životních mouder a nejedna věc k zamyšlení. Pří čtení jsem měla hned několik teorií, kam nás příběh zavede, jak to celé dopadne. Ale netrefila jsem se. Autor si pro nás připravil opravdu zajímavé rozuzlení a já byla vážně překvapená. Pokud se i vy chcete přidat ke statisícům nadšených čtenářů po celém světě, rozhodně tak učiňte, třeba se od Thea i něčemu novému přiučíte.

Theo z města Golden je přesně ten typ knihy, který si Vás získá už na první pohled. Obálka je jednoduchá, nenápadná, ale zároveň má v sobě něco, co Vás nutí okamžitě vzít knihu do ruky. A jak už to někdy bývá, v jednoduchosti se skutečně skrývá krása. Tentokrát jsem se do čtení pouštěla téměř bez očekávání. Vlastně jsem vůbec netušila, co mě čeká. O to větší překvapení pro mě bylo, když jsem už po několika stránkách cítila, že jsem našla příběh přesně podle svého gusta. Miluju knihy, které člověka přimějí zpomalit a přemýšlet nad životem, a přesně takový je i Theo. Hlavním hrdinou je starší muž, který vykupuje staré portréty a snaží se je vracet jejich původním majitelům. A právě díky tomu se dostává k nejrůznějším lidským osudům. Některá setkání jsou dojemná, jiná bolestná, některá zahalená tajemstvím. Každý portrét s sebou nese svůj vlastní příběh a já jsem si užívala každou jednotlivou zastávku na Theově cestě. Nejvíc mě ale zasáhlo, jak nenápadně kniha mluví o důležitosti vztahů, o síle obyčejných gest a o tom, jak velký dopad mohou mít naše slova na druhé lidi. Několikrát jsem se během čtení přistihla, že se nad některými myšlenkami zastavuji ještě dlouho po odložení knihy. Theo z města Golden se pro mě stal jedním z těch příběhů, které mi připomněly, proč vlastně tak ráda čtu.