The Year of the Locust

Těšila jsem se na novinku tolik let čekání, kniha Já, Poutník byla zajímavá, originální... A ted nevím, co k novince napsat s knihou jsem se trápila přes týden mezi tím jsem přečetla jiný žánr, abych mohla dočíst. Ano byla to jízda začátek knihy těch 350 stránek super, špionážní žánr vás vezme na místa, která jsou zakázaná, různé nejnovější technologie, vedlejší zápletky, ale pak.... Najednou mě přijde, že čtu jiného autora, který si hraje s vaší myslí, zmatek, překombinované a jsem šokovaná jaký je v knize zlom... A najednou se kniha promění ve sci- fi příběh a jsou zdlouhavé až nesmyslné popisy a nedokáži udržet pozornost, co vůbec čtu. Kdybych věděla, že čtu knihu o cestování časem nebo naše nezničitelné hrdiny z Marvelovek tak na to budu připravená, ale mám z toho zvláštní pocit... Docela mě to mrzí...

Na tuto knihu jsem se opravdu velmi těšila a přiznám se, že velmi lituji, že jsem hned na začátku mrkla na zdejší komentáře. Tak pokud máte strach, že dopadnete stejně jako já, sáhněte raději ihned po knize a vytvořte si na ní vlastní názor ;) Chtěla jsem napsat krátký a vtipný komentář....asi se mi to nepovede. Po přečtení prvních stran bylo zřejmé, že hlavní hrdina nesmí zemřít a jelikož se sám stal vypravěčem ......jistá naděje tady byla. Skvělá zpráva! Holt patřím do skupinky lidí, která nerada přichází o své hrdiny. Knihu samotnou autor rozdělil do několika částí, já osobně jsem ji pro své hodnocení rozdělím na části tři. První třetina knihy je špičkový špionážní thriller. Nevím kde autor bere své znalosti dálného východu a špionáže, ale tato část se mu OPRAVDU velmi povedla! Ps. V samotném závěru třetiny už to trochu drhlo, ale hrdina přeci nesmí zemřít a James Bond se přeci vždy dostane z každé šlamastiky. Druhá část byla velmi technická, uzavřená a já zde byla na pochybách zda je Amerika až tak skvělá a jedinečná a má tak obrovský náskok ve vývoji technologií a nebo už je to za hranou a překlápíme se do žánru scifi. K mému velkému překvapení, a navzdory komentářům, jsem se stále skvěle bavila. Ve třetí části jsem už na pochybách nebyla ani omylem, opravdu čistá scifi. Přichází konec světa, apokalypsa! Je to tady, konečně se všichni ufologové dočkali, život v jiné formě opravdu existuje. Hmm a to mě nikdy moc nebavilo a nebaví ani teď. Naštěstí náš nezničitelný hrdina je rozhodnut zachránit svou rodinu a potažmo celý svět a tak není nic ztraceno. Samotný závěr je akční a romantickou pohádkou. Trump, Putin a další jim podobní si stále mohou hrát na bohy, mají totiž ještě stále kde, možná díky našemu hrdinovi a jiným bezejmenným hrdinům. Mně totiž celou dobu vrtá v hlavě jedna myšlenka. Kniha, Já, poutník byla neskutečně povedená a mnohé předpověděla. Bude tomu tak i teď?