Moje srdíčko plesá, protože tuto sérii miluji. Ten styl, popisy přírody, těžké živobytí, pospolitost a soudržnost obyvatel, proto miluji knihy ze severu. Lidi na ostrově prakticky neznali peníze a žili z toho, co horko - těžko vypěstovali, vychovali a našli a každý drobný nástroj byl luxus, protože tam nerostl ani jediný strom. Autorka nám doporučuje trilogii Crowdie and Cream od Finlaye J. MacDonalda, kterou bych si moc ráda přečetla a doporučila vydavatelům. Prosím všechny, kdo si tuto sérii přečtou, jestli mi můžou doporučit něco podobného. I v naší moderní době zůstává St. Kilda svůdně rezervovaná a odlehlá, takže si jistě umíte představit, o kolik izolovanější musela být před sto lety jen s parními loděmi a plachetnicemi. Při čtení těchto knih mějte na paměti, že ačkoli se příběh odehrává mezi lety 1929 a 1930, životy Kilďanů se v mnohém podobaly spíše těm ze sedmdesátých let devatenáctého století. Důležité je porozumět společenským zvyklostem té doby, a to znamená vyrovnat se s chováním a postoji, které nám dnes připadají cizí, nebo dokonce kruté.

Miluji tyto ostrovní příběhy plné emocí, síly, lásky i romantiky. Doslova mě pohltí, přenesou na jiná, neznámá místa a pak můžu spoluprožívat osudy jejich hrdinů. Zimní bouře je přesně tím příběhem. Jak bylo krásné vrátit se na ostrov St. Kilda, ocitnout se v roce 1929 a sledovat osud dívky Mhairi, která se zamiluje, ale bohužel do nesprávného muže...Tento příběh je méně popisný, více romantický než první část série s názvem Poslední léto, ale asi se mi líbil ještě víc. Jednoduše je to krásné čtení, kdy je těžké udržet emoce na uzdě. Budu vyhlížet další část a všem kdo mají rádi historické romány, ze srdce knihu doporučím !