The Sparsholt Affair

Alan Hollinghurst fascinuje jako vždy - přestože ve všech třech románech, jejichž překlady v Odeonu vyšly, se objevují podobné postavy, podobný vztah ke skutečnosti i podobné literární postupy - a navzdory tomu, že se jimi prokousávám relativně dlouho, nejen pro složitost vztahové mapy s takřka křížovkovou strukturou a časové skoky, ale i pro výraznější nutnost soustředění - a potěšení z jazyka. Sparsholtova aféra opět líčí, co se stává s lidmi, kteří se narodí, žijí a jsou vnímáni určitou společností a prizmatem určité doby, zemřou a nakonec s posledním pamětníkem totálně zmizí ze světa; s událostmi, které se stanou, aby se změnily ve vzpomínky a jako takové byly deformovány pamětí vzpomínajícího; i s aférami, které vzniknou, šokují, postupně ztratí význam a vyvanou. Autor vnímá a vykresluje od čtyřicátých let dvacátého století do poloviny desítek nejen historii jednoho rodu a jedné určující osobnosti (protože ať dělá Johnny cokoliv, ze stínu svého otce nevystoupí - a to má sice menší časový, ale rozhodně větší obsahový prostor) a emancipaci nesnesitelné, excentrické, láskyplné, hledající se, toužící, posmutnělé i obrozující se gay komunity, ale také historii několika domů (ta mě baví velmi - podobně jako v Cizím dítěti), proměnu atmosféry doby přes rodinné konstelace a putování od univerzitní po uměleckou sféru, od doby, kdy "svět byl ještě mladý - stejně jako my" po odcházení, loučení, zapomínání... Je to sugestivní, je to silné. Užila jsem si.

De facto se dá v mnohém souhlasit či spíše rozumět i těm rozpolceným komentářům. Ovšem ja mam dojem že autor při svém psaní volí jinou strategii než tu která by se zaměřovala přímo na postavy. V každé jeho knize je struktura taková, že se víc máte zajimat o šachovnici než šachové figury. V tomto směru je to výborný stratég. Provede vás prostředím, vytvoří atmosféru a postavy nechá mluvit, konat apod jen potud, aby to nenarušilo celé to panorama. To je jeho silný aspekt a ten si nechat fnknout by byla v jeho případě škoda. Četla jsem několikrát Cizí dítě ( které na mě udelalo snad nejsilnější dojem ) i Linii krásy..Toto čtu poprvé ale ani zde nejsem zklamaná, dostávám přesně to fo jsem čekala.,5/5