Od Elizabeth Kostove už jsem četl Historičku a moc se mně líbila a tak když se na pultech objevila její nová kniha, hned jsem si jí pořídil, aniž bych četl anotaci. A neprohloupil jsem. Příběh má dvě časové roviny a odehrává se v Bulharsku. Jedna rovina je současnost a druhá jsou poválečná léta. Příběh a osoby jsou smyšlené, ale tak se to asi dělo. A co? Pracovní tábory v zemích bývalého komunistického režimu. Nebudu víc prozrazovat, román je to napínavý, mrazivý, čtivý... A čtyři hvězdičky jsem dal jen proto, že to je chvilku pomalé, ale to bylo i u Historičky. V každém případě je to kniha, která rozhodně stojí za přečtení.

Kniha se četla velice pomalu, ale odložit ji tak nějak nebylo možné. Silný příběh na téma, o kterém se tak často nemluví, i když je spojeno s historií všech zemí dřívějšího "východního bloku". Zajímavé také bylo číst, jak zvláštní jsou pro Američanku věci, které my považujeme za běžné (lípy, čápi, barevné domy...). Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že příběhu přece jen něco chybělo; rozhodně ve mně nezanechává takové nadšení jako Historička, kterou jsem četla před lety.