Zpočátku jsem radostně četla, ale pak mi to přišlo zmatené. Hup sem, hup tam. Podle mě to ještě není "vypsaná" autorka a to, o čem píše, je jen vyčtené. Bez vlastních zkušeností v rodině, tak nějak si to asi v Americe představují. Čekala jsem víc napětí a ne dívčí povídání střídané zážitky z gulagu a Lubjanky. Pasternak je tak významná osobnost, že by měl zanechat v románu mnohem hlubší stopu. Prostě ne, je to prvotina a je to dost poznat. Kdyby to napsal Rus, věřím, že by to mělo jinou šťávu.

Nepříliš čtivá fikce, nevěrohodné z obou stran, hlavně poněkud zmatené vyprávění na obou stranách, přitom s nevhodným častým opakováním. Nevěrohodnosti začínaly už od podružností, zbytečně zdůrazněných detailů, jako když Pasternakova milenka v Lubjance hned v úvodu zmíní ve své ručně psané výpovědi, že má je maličký kousíček tužky ... a napíše dalších dvacet stran textu... A pak nepřesnosti v pojmech jako Nemocnice Johna Hopkinse (on to byl Johns Hopkins - nejspíš se tohle ale objevilo jen v českém vydání, Američanům by se to nestalo).