The Secret Garden

"... Jedna z těch nových věcí, na kterou lidé začínají postupně přicházet, je i poznání, že myšlenky - obyčejné myšlenky - mají stejnou sílu jako elektrické baterie. Některé jsou stejně blahodárné jako sluneční světlo, zatímco jiné mohou být stejně nebezpečné jako jed. Pokud dopustíte, aby do vaší mysli vstoupily špatné myšlenky, je to stejně nebezpečné, jako kdybyste si pustili do těla choroboplodné zárodky. A jestliže jim dovolíte, aby tam zůstaly, možná se jich pak už nezbavíte celý život..." Od Frances H. Burnett jsem četla Malou princeznu, která patří k mým nejmilejším knihám. Co se týče Tajemné zahrady, tak jsem ji zpočátku neměla v plánu číst. Anotace na mě totiž působila hodně depresivně a takové příběhy nevyhledávám... Pak se mi ale naskytla příležitost zhlédnout filmové zpracování (1993) a nestačila jsem žasnout, o jak krásné dílo se jedná. Tím bylo rozhodnuto, že si musím přečíst i knihu. Autorka nás seznamuje s protivnou a neduživou dívenkou Mary, která se svými rodiči žije v Indii. Bohužel mezi nimi nepanuje dobrý vztah - matka ani otec se o děvče příliš nezajímají, čímž je její výchova ponechána pouze na služebných a to zdaleka nestačí. Z Mary se stává protivné, zlostné a sobecké dítě, jež svým chováním od sebe druhé lidi odhání. Když je jí deset, vypukne v Indii cholera, která zapříčiní smrt obou jejích rodičů. Naše hrdinka je následně poslána do Anglie ke svému strýci panu Cravenovi, jenž žije ve velkém domě na vřesovišti. Toto staré a pochmurně vyhlížející sídlo ukrývá nejedno tajemství... Pro Mary je zpočátku těžké přivyknout si na zcela jiný způsob života, než na jaký byla zvyklá v Indii. Čím více se však seznamuje s lidmi ve svém okolí a úchvatnou přírodou, tím více rozumí životu a proměňuje se na duchu i na těle. A nejen ona... Nevím, jak vy, ale když mě kniha hodně zaujme, kouknu se minimálně tady na DK na profil daného spisovatele a přečtu si jeho životopis (popřípadě si ho vygooglím). Frances H. Burnett neměla vůbec jednoduchý život a o to víc žasnu, jak laskavé a nadějeplné příběhy dokázala napsat. Tajemná zahrada je skvost. Krásně ukazuje, jaké divy se v našem životě rodí z laskavosti, přátelství, naslouchání druhým, zájmu o okolí, péče o přírodu/zvířata, ochoty a touhy podělit se o dobré věci... Vskutku úžasné, jak zajímavě a kouzelně autorka popsala Maryinu, Dickonovu a Colinovu práci na zahradě. A neméně pozoruhodné bylo vykreslení Maryiny a Colinovy proměny. Mimo všechny tyto klady autorka poukázala na to, jak důležitou roli hrají rodiče v životě dětí a jak to s nimi dopadá, když svou úlohu zanedbávají. Moc se mi líbila postava Marty a její matky - obě nadmíru srdečné a laskavé duše. Je mi upřímně líto, pokud tento příběh někteří čtenáři vnímají negativně. Očividně ho nepochopili či si neuvědomili, v jaké době byl napsaný. Ano, je pravda, že ne všechny chronické nemoci lze vyléčit "jen" za pomoci přírody a vlastní vůle. Z vlastní zkušenosti však vím, že pobyt v přírodě a pozitivní myšlení dokážou HODNĚ. Opravdu HODNĚ! A jsem si jistá, že kdyby se dnešní lidé soustředili víc na svůj životní styl než např. na sociální sítě, žilo by se jim podstatně lépe a radostněji. Pokud se tedy do četby pustíte, berte v úvahu, kdy autorka žila. V opačném případě bychom mohli odsuzovat i jiná stará díla, jejichž obsah nám v dnešní době připadá "mimo". Mně osobně se tato kniha moc líbila a těším se, až ji znovu vytáhnu z knihovničky.