Nebýt nic neříkajícího konce, hodnotil bych plným počtem. Jenže jak Charles Soule thriller pěkně rozjede a po celou dobu udržuje čtenáře v nejistotě stran prorockých sdělení, tak v závěru nejen že vyměkne, ale navíc nenabídne žádné vysvětlení. Nečekal jsem doslovný návod k použití, ale když někdo vystaví příběh na nějaké záhadě a pak celé tajemství nechá plavat, dokáže mi to akorát hnout žlučí. Přitom jsem se ale po celou dobu skutečně bavil, už jen proto, že se vyprávění dlouho drží v civilní rovině a člověk je vysloveně zvědav, kam celá ta patálie povede. Vyzdvihnout přitom musím autorův cit pro vytvoření atypických postav, které snadno přirostou k srdci - Guru je prostě famózní záporačka a dvojka nýmandů, kterým do náruče spadne hrnec zlata, a oni pořádně nevědí, co s ním, jakbysmet. Za zmínku také stojí povedená koncepce, kdy jste vrženi doprostřed vyprávění a teprve někde za polovinou se začnou objasňovat důležité podrobnosti, aniž by se však vývoj událostí stával nepřehledným.

„Fakt si myslíš, že v tom nic není? Že jsem ty předpovědi dostal . . . jenom kvůli prachům?“ „Vždyť šlo jenom o pomeranče. To nemohlo nikomu ublížit.“ Rozhodně zajímavé téma s velkým potenciálem, který však pan spisovatel/kreslíř nevyužil v plné hrůze. Postavy jsou detailně vykreslené, prostředí je mrazivé, ale něco furt chybí. Jako největší problém, který jsem asi ve své blbosti nepochopil je Stránka. Webová Stránka s velkým S, která si v příběhu žije svým životem. Tady mi to hlava prostě nebrala. Hlavní hrdina Will Stránku plní prorockými věštbami, ale stále si stěžuje, že Stránka si dělá co chce ????. Navíc se opravdu děsí využít možnosti a předpovědi, které získal a propadá se do depresí. Malá ochutnávka: REVEREND HOSIAH BRANSON VEŘEJNĚ ODMÍTL VĚŠTCOVU PŘEDPOVĚĎ: „NIKDO MI NEBUDE DIKTOVAT, JAK SI DOCHUTIT VEČEŘI!“ V tomto bodě příběh docela kulhá, a protože je to stěžejní bod celého příběhu, kulhá to až do konce. Navíc, těch věšteb bylo (jen) asi 108, ale čtenáři je neustále opakováno jen malé množství a tak se vlastně o dalších skoro nic nedozví. Je to příběh o smutku, nemoci a neschopnosti unést na svých bedrech takovou zodpovědnost. A díky tomu asi přichází na řadu Stránka, aby rozhodla za hlavní postavu. Kniha se mi velmi těžce četla, od třetí třetiny mě to skoro nebavilo. Nic neříkající konec to vše jen opepřil. Slabých 60% Citát: Netrap se tím, že lidi chtějí něco vědět.