The Name of the Wind

Meh. Knížku jsem četl poměrně dlouho, snad dva týdny. Když se prokoušete přes utahaný úvod, dostanete se k backstory hlavního hrdiny, která lecčím připomíná YA fantasy. Konec je vcelku zajímavý, i když o nějakých velkých zvratech se tu rozhodně mluvit nedá. Systém magie je nápaditý, ale nezachrání výplňové kapitoly a ucházející zápletku, které nás provázejí celou knihou. Vzhledem k tomu, že mě první díl moc nenadchnul a série je nedokončená, po druhém dílu asi nesáhnu.

Krása, byť občas trochu utahaná. Trochu mi to připomnělo Letní strom od Gavriela. Příběh nadaného kluka se vám odvíjí před očima. Od jeho dětství, až po mládí, ve kterém přemáhá umíněnost, hlad po poznání a cílevědomost. Spletitá cesta života k tomu, aby poznal jméno. Jméno větru. Z tohohle jsem nadšená už jen tím, že se ze současné doby, kdy ve fantasy světě převládají akce, souboje a vše je na efekt ke klidnému vyprávění, které ale nepostrádá na dramatičnosti. Krása příběhu je v detailech, postavách, které jakiby žily. Tahle kniha ve vás něco probudí a to něco je pocit, kdy jsem jako dítě vzala di ruky Eragona a čtyři dny jsem nevnímala čas.