Musím se přiznat. Je to první kniha, kterou jsem nedočetl...skončil jsem na straně 210 a knihu jsem dal pryč. Asi bych i pochopil snahu vykreslit indickou kulturu, která je směsící nádhery a hrůzy v jednom, ale přijde mi, že kromě naprosto matoucího způsobu vyprávění autorky (nebo překladu??? kdo ví...) se v ní ztrácíte a po chvíli si chcete vystřelit mozek, protože nechápete jak jste se z bodu A dostali do B a pak přijdete na to, že to šlo přes C a někdy D a někdy, když už jste se začínali chytat, tak se přistihnete, že celou dobu profanované B je vlastně A a nikam jste se nedostali...tuto knihu bych doporučil s čistým svědomým jen velmi otužilým masochystickým čtenářům.

Bohužel za mě veliké zklamání. Bůh maličkostí se stal jedním z mých nejsilnějších čtenářských zážitků, pokračování jsem nedočetla.