The Mime Order

Achich ouvej. Tohle byla pro mě ze začátku tak strašně nezáživná kniha. Jak se Bledý snílek vrací zpátky do doupěte Vazače, nějak to na mě působilo vycpávkově. Přitom se tam toho děj dost – smrt Kmotra, útok Poltergaista, blížící se volby, Strážce v nedohlednu, prostě všechno je propletený se vším. První půlka pro mě byla strašně rozvleklá, nudná a nijak oslnivá, až jsem si na ni málem vylámala zuby. Takže jsem knihu dala na čas k ledu a vrhla se na něco, co mi spravilo chuť. Když jsem se po pár měsících ke knize vrátila, zjistila jsem, že můj odpor k ní se vytratil, protože jsem se dostala k bodu, kdy se opět Bledý snílek setkává se Strážcem. Nicméně to jiskření mezi nimi z jedničky, které jsem si tak užívala, se tady jaksi minulo účinkem. Nejspíš na to nebyla ta správná příležitost a já to chápu, ale působilo to dost rozpačitě a nevěděla jsem, co si o tom pořádně myslet. Hodně se tady řeší jednotlivé politické machinace, kdo si nahrabe víc peněz, kdo bude mít větší moc. Je to klasika, v politice o nic jiného ani nejde a nic jiného nerozhoduje víc, než to, že jste schopní jít přes mrtvoly. A to tady platí napříč Refájci, vlastními klany i Vidopány/Vidopaní. Nebylo to tak připitomělé, jak jsem si myslela, že to bude, nicméně pár výtek k tomu mám – rozvleklý děj, rozpačitá romantická linka a skutečnost, že byla Paige nejhledanější osobou v celém Londýnu a přitom nebyla nalezena… to bylo fakt k neuvěření. I tak se tenhle díl nese v pomalém tempu, je tu poměrně dost zvratů, které mě osobně překvapily, a na scéně je opět Strážce. Jdu na další díl.