The Little Friend

Zklamání především po obsahové stránce. Donna Tarttová je bezesporu velká literátka, ale to nijak neovlivnilo fakt, že jsem se přes půlku románu musel při čtení fackovat, abych neusínal. Minimum zápletky na tak rozsáhlou knihu, to je věc nevídaná. Jakmile se však člověk dostane k tomu podstatnému, události naberou poměrně zajímavý spád. Přesto je „děj“ pro autorku stále na vedlejší koleji. A to ve svém hodnocení raději opomíjím fakt, že ty nejpalčivější otázky nechává nezodpovězené. Ono se to k příběhu vlastně i hodí - po tom takřka šestisetstránkovém maratonu si ani jiný konec představit nedokážu. Protože co se musí nechat, je, že kulisy i hrdinové jsou prokresleni do nejmenších detailů a venkov na americkém jihu dýchá životem snad víc než ve skutečnosti. Jenže to zákonitě nemusí znamenat eskapádu dobrodružství, jak moc dobře ví každý, kdo zrovna neholduje adrenalinovým sportům. Ovšem přes všechen vytříbený sloh tomu chybělo to nejpodstatnější - jiskra, která by mě nějak nastartovala.

Už jsem si dala Donnu Tarttovou mezi oblíbené autory. Její Stehlík - to pro mne byl div světa.Četba Malého kamaráda však poněkud drhla. Trvalo mě to děsně dlouho, četbu jsem prokládala jinýma knížkama. Nemohu však říct, že by se mě nelíbila. Je v ní všechno co mám ráda. Mně totiž vadilo, že se nedala číst v posteli, že pro svou tloušťku a velikost se musí číst u stolu. Zpětně nechápu, že jsem čtení Stehlíka zvládla tak rychle/a to byl snad ještě větší/. To, co zde píše msjadepaton je velice výstižné. Také jsem měla pocit, že tam jsem, že žiju v tom městečku, že ten příběh Harriety je mým příběhem. Já však nemám problém s otevřenými konci. Mně se konec, který spisovatelka zvolila naopak líbil. Vlastně mě ani moc otevřený nepřišel. Malý kamarád je kniha pro ty čtenáře, kteří nečekají vysloveně detektivní příběh, nebo román pro ženy. Těm musím knihu opravdu doporučit. Hodnotím pěti* a už se moc těším na Tajný příběh.