Tak to byla nesmyslná slátanina. Tentokrát doporučuji-knížku nečtěte! Správně bych asi neměla hodnotit, protože jsem knížku odložila v polovině, nechtěla jsem dál ztrácen čas a nervy.

Předesílám, že mám rád Postapo. Čtu ho, protože si pak vážím toho, že žiju v klidu a že si můžu zajet na pumpu, když mě v noci přepadne mlsná a přes internet objednat pizzu, když na mě přijde chuť. Čtu ho proto, že rád cvaknu vypínačem, otočím ventilem u topení a spláchnu, stejně tak, jako si dám rád horkou sprchu. Otevřít tuhle knížku byla ztráta času. Nemá to hlavu ani patu, podivný postavy, který běhaj kolem hotelu a říkají "bysme" buď v dětství upadly na hlavu, nebo je ta radioaktivita (kterou si s radostí chytají, když náhodou zaprší, do nádrží na střeše hotelu, podotýkám, už na začátku poloprázdných - nepočítám li mrtvou nezajímavou holčičku - ale přesto se dál vesele všichni koupou a sprchují, takže vody je asi dost) změnila v totální debily, potácející se příběhem jako třínohej pes, vesměs nic nedělají, tedy krom toho, že jim sice nejdou telefony, ale mrazáky jo (takže proč si na chvilku nedobít telefon ze zásuvky, když ho potřebuješ vyzkoušet, ááááá!!!) občas se sejdou, řeknou si, že je něco v nepořádku, ale za dva měsíce se vydají pro jídlo jen jednou a dál to neřeší, neboť zima za dveřmi, tak proč se zajistit jídlo, proč si zjistit, jak je to se světem, jak jsou na tom služby, nebo zkusit vytěžit, co se dá, když je lepší spát, nechat si vařit od kuchařky, co nikam neodešla, ani jí nepomáhat, ale jen se tak plácat, občas si postěžovat, že je jídla málo, ale zase se na to vysrat a když nejni co dělat, starat se vo mrtvou holčičku, která je i čtenáři totálně u prdele, protože hergot, skončil svět, jak ho známe, - takže se zase projdem hotelem, dvě sekundy po té, co ostatní odjedou sehnat jídlo (vlastně hovno, najít signál na wifinu) sejít se v hale a říct si, fajn, asi se už nevrátěj, už jsou venku 16 vteřin, tak převezmeme velení a odejdem z hotelu někam, kde bude bezpečně, protože tady máme ty funkční mrazáky a tekoucí vodu a vole jídlo, tak pojedeme dvouma autama někam do prdele, kde to neznáme, protože tam přežijeme líp - a cestou třeba najdem salám....omlouvám se, ale jsem děsně nasranej - protože tenhle žánr má využití a k tomu tady fakt nedošlo. Knížka blbá jak její postavy, bolavá jak zub hlavního hrdniny (bolí ho vod prvního dne, to byli ještě v hotelu dva zubaři, ale bylo by to moc jednoduchý, tak je necháme raději umřít) a tupá jak všichni přeživší v hotelu. Nakonec měl asi největší koule ten Holanďan, co se aspoň pokusil někoho znásilnit :))). Ta jedna hvězdička za obálku, která sice neodpovídá realitě - ukazuje romantickej hotel v lese, ač ten náš knižná má asi 8000 pater a 60 000000000 pokojů a věnuju jí tý holčičce co měla to štěstí, že jí někdo škrábnul do nádrže s vodou a s těmahle pablbama nemusela v hotelu žít. Nashledanou.