The Iron Druid Chronicles 1. Hounded

Když si nakladatelství Laser prošlo prakticky klinickou smrtí, nikdo už moc nedoufal, že se tento vydavatel vrátí zpět na výsluní. Zázraky se však dějí. A tak když Laser vstoupil loni pod křídla Euromedia Group začal psát novou kapitolu ve své bohaté historii. Fanoušci se tak mohou těšit nejen na řadu zcela nových titulů, ale i na pokračování a dotisky oblíbených sérií, mezi které mimo jiné patří i výborné Kroniky železného druida. Ty se nám poprvé představily v českém překladu již v roce 2012, kdy se k nám dostal úvodní díl této série s podtitulem Prohnaný. Americký spisovatel, sběratel komiksů a nadšený fanoušek světa Star Wars Kevin Hearne si pro fanoušky připravil originálně pojatý příběh o starověkém druidovi, kterému se i přes nepravděpodobnost osudu podařilo přežít až do dnešních dní. To vše zabaleno do slušivého urban fantasy hávu zajistilo Hearnemu, potažmo celé jeho sérii, takřka okamžitě po vydání nemalou pozornost a velkou oblibu mezi čtenáři. Ostatně i u nás vyšlo již pět svazků této povedené série a Laser v nich hodlá i nadále pokračovat. Již teď najdeme v jejich edičním plánu další dvě knihy s pořadovým číslem šest a sedm. Po dlouhých letech čekání se tak fanoušci konečně dočkají vytouženého pokračování. To však maličko předbíháme. Nejdříve se ohlédněme zpět a podívejme se, jak vlastně vše začalo… Atticus O´Sullivan působí na první pohled jako obyčejný, možná trochu více potetovaný Ir, který žije svůj poklidný život v Arizoně, kde provozuje své malé okultní knihkupectví. Avšak, opak je pravdou, Attikovi rozhodně není jednadvacet na které vypadá a už vůbec není obyčejný. Ve skutečnosti je posledním žijícím druidem, který se pohybuje po Zemi již pěkných dvacet jedna století. Za tu řádku let si dokázal udělat pár velmi mocných přátel, a jak to tak bývá i hodně nepřátel. Obzvlášť jednomu bohovi leze už pěkně krkem. Aengus Óg Attika nahání už pěkně dlouhou dobu, jelikož mu Attik údajně ukradl magický meč Fragarach a starověký irský bůh lásky ho chce zpět. Po dlouhých staletích Attika konečně našel a v tu chvíli začíná ta pravá zábava, která rozproudí poklidný život v arizonském Tempe kde druid žije. Autor zasadil děj do dnešní doby plné digitálních technologií, kterou kombinuje s irskou mystikou a všemožným starověkým božstvem. Kevin Hearne upřímně na postavách rozhodně nešetřil a ve stylu „Werichovského Přiměřeně, přiměřeně..“ se tak se postupně setkáváme upírem, smečkou vlkodlaků, čarodějnicemi a všemožnými dalšími monstry. Na první pohled tato kombinace může působit poněkud přeplácaně a řeknete si, že autor chtěl prostě použít vše co zná. Pravdou ovšem zůstává, že je vše zaobaleno a použito tak, že vám to divné nepřijde a do děje to naprosto pasuje. Jako největší devizu knihy lze vyzdvihnout autorův smysl pro humor. Všemožnými hláškami se opravdu nešetří a Attik, jako správný přizpůsobivý chlapík, nemá problém sklouznout k výrazům dnešní mládeže, které by se k prastarému a váženému druidovi moc nehodily. Rozhodně však nečekejte nějaké hlubokomyslné rozvíjení postav. O to tu vůbec nejde. Kroniky železného druida to je především akce, akce a zase akce proložená spoustou vtipných hlášek. A že si těch soubojů a potyček užijeme vám mohu zaručit, až se chvílemi může zdát, zda toho přece jen není trochu moc. Každopádně železný druid si na nic nehraje a již od začátku je poznat, že se jedná o knížku plnou nadsázky a humoru. Prohnaný rozhodně stojí za pozornost. Pokud máte rádi spoustu akce a napětí proložené skvělým humorem a hláškami, které zaručeně pobaví, je tato série právě pro vás. Pro ostatní čtenáře se bude jednat o příjemné osvěžení žánru a skvělou jednohubku například na cestu do práce nebo školy.

Slaboučká knížečka s měkkou vazbou a nálepkou "pro fanoušky Dresden files" se mi na první pohled zalíbila a po přečtení pár stránek šla do košíku. Druid jako hlavní hrdina mě zaujal a těšila jsem se na bohy a bohyně. Co ale začíná slibně okořeněné o humor a kámoše vlkodava (miluju vlkodavy!!!), už tak slibně nepokračuje. Několikrát za sebou se dovídáte to samé, jen od někoho jiného, akční scény zas až tak akční nejsou a následné reakce zúčastněných jsou jak na hlavu postavené. Sem tam rádoby žhavé bohyně evidentně bez mozku a hezky seřezené v pořadníku na postel a já si říkám, kde je ta akce, to napětí, humor... no kde? Ve finále máte půl knížky za sebou a nevíte nic nového a kroutíte hlavou nad absoruditou všeho. Ani konec už to v mém případě nezachránil. Autor sice vytvořil celkem dobrou postavu, zajímavou zápletku, ale nic z toho nevytěžil. Kdyby si hrdina pořád jen nepovídal o věcech které už čtenář dávno ví a jednal, hned by bylo líp. Nehledě na jeho věk, to bylo hodně mimo mísu. Ani ostatní postavy nejsou nějak zajímavé. Co říct na závěr? Po slibném začátku přichází sklamání a další díly rozhodně neplánuji číst. Oficiální anotace Atticus O'Sullivan, poslední druid, si poklidně žije v Arizoně, provozuje okultní knihkupectví a ve volném čase na sebe bere zvířecí podobu a vyráží na lov se svým irským vlkodavem. Sousedé a zákazníci ho znají jako pěkného potetovaného jednadvacetiletého Ira - ale ve skutečnosti nemá jednadvacet let, ale jednadvacet století. Nemluvě o tom, že čerpá sílu ze země, oplývá břitkým rozumem a nosí ještě břitčí meč známý jako Fragarach neboli Odpovídač. Po tom však touží jeden pořádně naštvaný keltský bůh, který prohání Attika po celá staletí. Nyní ho konečně vystopoval a Atticus bude potřebovat všechnu svoji sílu a k tomu pomoc svůdné bohyně smrti, upířího a vlkodlačího právníka, sexy barmanky a trochu toho starého dobrého irského štěstí, aby se mu podařilo nakopat pár keltských zadků a zachránit si krk.