Nejdřív jsem si říkala, že je tam málo napětí, ale to už jsem asi zblblá ze všech těch thrillerů. Tohle nepovažuji za thriller, ale rodinný román o životě tří žen, musím říct, že dost smutný. Jednotlivé postavy jsou tady dobře vykresleny, stejně dobře jsou popsány vztahy mezi nimi a jejich názory. Blíž k závěru děj plyne rychleji a dojde k překvapivým zvratům a neočekávanému konci. U hodnocení jsem váhala, ale nakonec dávám plný počet *.

Skleněný les - jde o ty střepiny, které místo obyčejných třísek v zraněné duši napáchají nevyhojitelné šrámy. Kapku zdlouhavější, díky rozvolněné rodičovské péči ; věkový rozdíl manželů, má vždy nepředvídatelné následky z překvapení z minulosti, a tom to je. Citace, té v tomto "thrilleru" jaksi "zklidňující" : Pomocí židle z jídelny, telefonního seznamu a utěrky, kterou jsem našemu děťátku utáhla kolem pasu, jsem pro PJ vyrobila provizorní židličku. Naklonila jsem se k němu a krmila ho chlebovými kousky svého sendviče, které spokojeně žvýkal dásněmi bez zoubků. ...Všimla jsem si, že (ona) pozoruje našeho chlapečka, aby v zápětí uhnula pohledem, jako kdyby nechtěla, abych si všimla, že se dívá na mé dítě." Jo, mladá prvorodička rovnou v thrilleru, se všemi zvraty, které vrhnou její čerstvé manželství do víru rodinné zkázy. Od mladé autorky, napětí v mladém duchu.