Začínalo to jako svěží letní příběh...postupně jsem se dostala do společnosti jakési smetánky, kde se neustále jedlo a pilo to nejlepší z nejlepšího.Když se člověk přejí, přestane jíst, s pitím a knihou to bývá stejné.

Opět pěkný pohodový příběh... i když trochu podivně přeložený, hned na první stránce mě upoutaly tři ne zcela vhodné stylistické obraty, které se do tohoto typu příběhu (svou až archaičností) moc nehodily. Nevadí, více mě ale zarazilo, že se v celé první půlce kniha vůbec nevěnuje podfuku s diamanty, ale jen restauracím, barům, trhům, večeřím, obědům, snídaním, jídlu, vínu a zařizování koupě nemovitosti v Marseille. Přecejen mohl být příběh trochu vyváženější... a to i přesto, že se v druhé půlce i přes úspěšně započaté a ukončené vyšetřování vše točí převážně kolem restaurací, barů, trhů, večeří, obědů, snídaní, jídla, vína a zařizování nemovitosti v Marseille :-)