Kniha se věnuje kulturním procesům vyjednávání symbolických hranic přináležení v českém imigračním kontextu. Na základě kvalitativní analýzy biografických rozhovorů s přistěhovalci z Běloruska, Ukrajiny a Ruska žijících v České republice autorka zjišťuje, jak se utvářejí symbolické hranice přináležení skrze stigma v každodenních interakcích v sociálním a kulturním kontextu imigrace. Kniha si všímá rozporuplné kulturní reprezentace této skupiny migrantů v českém prostoru etnizovaných vztahů – zvláštního napětí mezi pozicí ‚Druhého‘ (‚Other) a ‚Bratra‘ (‚Brother‘) ve vztahu k Čechům. Toto napětí odráží minulé i současné procesy vytváření národa ve střední a východní Evropě, historické politické vztahy mezi socialistickým Československem a Sovětským svazem a migrační procesy v období po roce 1989. Kniha nabízí nový vhled do kulturního repertoáru českého imigračního kontextu a vyjednávání hranic češství.