Thanos

Vážně nemůžu věřit, že to vyslovím, ale Thanosi, potřebujeme, abys nám pomohl zachránit Vesmír. Ačkoliv se na kresbě v tomto svazku již nepodílí Mike Deodato Jr., ale Germán Peralta, musím uznat, že i on umí. Znovu se tu krásně proplétají komiksová okna, kresby v nich jsou přehledné a barvy, které zde má na starosti Rachelle Rosenbergová, jsou temné a výrazné. Obsah je brutální, hlavně Thanosova chuť k jídlu v prvním, respektive sedmém sešitě. Tento svazek obsahuje sešity Thanos (2016) #7 - #12. Také jsem si všiml, že překlad dělá Štěpán Kopřiva. Jeho jméno se objevuje u velké části komiksů vydávaných společností Crew. Tak možná proto už dlouho nic nenapsal. Překladatelství zabere spousty času. Malá ochutnávka: Pokoušíte mě... ...příležitostí stát se dobrým? Copak to nechápete? Já přece naprosto přesně vím, kdo jsem... Jsem Thanos... a smířil jsem se s tím už velmi dávno. Strašně mě rozesmála první strana sešitu #10. Rozplácnutá Wasp a vedle ležící Spiderman a Thor, kterak se drží za hlavu. Monstrum, které je tam velmi efektivně likviduje vypadá jako mogvai, respektive Gremlin po notné vodní dávce a velké půlnoční svačince. Velmi povedená kresba. Obsah mě však hodně zamrazil, to, co tam Thanos provádí je až neskutečné. Ale víc nic, nechci spoileřit. Citát: Thor: Připomeň mi, abych tě nikdy nenaštval, Thanosi. Při čtení těchto příběhů jsem poslouchal skupinu Gloryhammer a jejich studiové dvojalbum z roku 2015 nazvané dlouze „Space 1992 – Rise of the Chaos Terrorvortex“. Vybral jsem devět citátů a vložil je Jeffu Lemiremu na jeho profil. A musím bezpodmínečně dodat, že z celé té série Strážců Galaxie, Rocketa nebo Doctora Strangeho jsou komiksy o Thanosovi nejlepší. Jak vizuálně tak obsahově. Citát: Smrt přece nemůžeš zabít, jen oddálit.

("Takže vy jste se tajně spolčili s mým synem, abyste na mě spáchali atentát, a teď jste se prostě rozhodli změnit strany, rozumím tomu dobře?"..."V podstatě."... "Jo.") Takže kam teď po prvním dílu? Thane je hodně nebezpečný, protože si neuvědomuje, že sílu, kterou teď má neovládá on, ale ona ovládá jeho. Takže v rámci citátku s tím musí zbytek rodiny něco udělat. Tuším drsný vyústění. Ale nejdřív Lom bohů. Aby Thanos získal zpátky svou moc a mohl porazit mladýho. Ale nebude to jen tak. Ale vážně to bylo dobrý! Trochu vtipný. Vzhledem k tomu, jak svou sílu dostane zpátky.... Nějakej Peralta. Od toho jsem se ještě na nic nekoukala. No, ze začátku jsem si musela zvyknout. A možná i on sám. Takhle ošklivého Thanose jsem ještě neviděla. Ale potom se to nějak zlepšilo. Nevím, co se stalo, kde se to stalo, ale byla jsem ráda. A celkově všechno bylo takový hezký, barevný, hlavně galaxie a všechny ty detaily, Lom bohů. Takže jsem ve výsledku byla potěšena. Konec?! Konec?! Cože?! Ano, i takhle lze pojmout rodinná terapie. Thanos style. Takže poslední dva sešity jsem koukala s otevřenou pusou. Famózní. Z dalšího dílu mám trochu obavy. Jak dějově, tak změnou autora. Uvidíme. Já se těším.