Teror ve jménu víry

Strohý děj o bezmocnosti, zlobě a odplatě se moc nezabývá korektními postoji, což je stejnou měrou plus i mínus. Záleží, jak moc o problematice teroru chcete přemýšlet. Ovšem jak je zápletka jednoduchá, tak grafické provedení bere dech. Výtvarně nepostrádá Millerova práce originální pojetí a třeba takové zachycení atmosféry zmatku po teroristických útocích je prostě nezapomenutelné. Na scénáři je však znát, že byl zpočátku koncipován, jako další Batmanovské dobrodružství, a když k němu přestoupíte s tímhle vědomím, spousta věcí zaklapne úplně jiným způsobem. Jenže bez gothamského netopýra se příběh stal obyčejnou řezačkou, která je vizuálně fascinující, ale jinak nic víc. Díky absenci několikaleté historie jednotlivých postav najednou vývoj událostí nefunguje. A to především ve dvou bodech: ve vztahu hlavních milenců a přerodu ústředního hrdiny. Působí to příliš schematicky a ploše na to, aby z toho někomu klesla čelist. Což by se obratem změnilo, kdyby se věci nazývaly pravými jmény.

Aby som citoval jednu z postáv: nemám ponětí, co to ksakru je. Každý komiks čítam dva razy a ešteže tak, lebo ak by som tento mal čítať len raz, tak by som na konci absolútne netušil, čo som čítal, o čom to bolo a na čo to bolo dobré. Miller zareagoval na americkú traumu z 11. septembra 2001 spôsobom, ktorý sa mi vôbec nepáčil. Kuriózne je, že pôvodne to mal byť ďalší jeho Batman, ale v DC Franka slušne poslali do prdelky a tak to prepísal a výsledkom je čudo, ktoré paradoxne napokon najviac pripomína práve (avšak zlú) paródiu Batmana. Netrúfam si povedať, aké by to bolo, ak by to bola oficiálna batmanovka. Dlhodobo mi Frankov výtvarný štýl (česť výnimkám) nesedí, ale tu je to ozaj až, prepáčte, hnusné. Komiks čierno-biely, ale občas sa v ňom predsa len farba vyskytne. Napr. na čierno-bielej dvojstrane sú vyfarbené ústa postavy, alebo šnúrky na topánkach; asi fakt potrebujem školu na to, aby som pochopil, čo tým chcel autor povedať. Zaujal ma špecifický formát, ktorý komiksu CC prepožičalo (viď. aj iné millerovky 300, Xerxés). Smutnou dobrou správou je, že je to krátke a s pomerne malým množstvom textu, takže to budete mať aspoň rýchlo za sebou.