Teorie zmizení

TEORIE ZMIZENÍ román, který mě uchvátil stylem vyprávění a překrásnou ručně malovanou obálkou. Autorka mi už v minulém románu předvedla, že psát umí a její příběhy jsou nezapomenutelné. Na Město nad městem, které se odehrávalo v Brazílii vzpomínám dodnes. Tentokrát jsme se s překladatelkou Marií usídlili v Paříži v dokonalém bytečku, který by sám o sobě mohl vyprávět jeho historie byla úžasná. Marie v něm prožila krásné, ale i zlé chvíle. Po náhlé smrti manžela zůstala na své dvě děti sama. Byla, ale silná a všechny překážky překonala. Její děti už jsou velké, obě mají svůj život a Marie je na ně pyšná. Kniha je rozdělena do tří bloků, každý má svůj smysl. Mě naprosto nadchl hned ten první. V tomto stylu bych mohla číst a číst donekonečna. Moc se mi líbil Mariin život, i když byla sama, bez přítele nebo manžela, uměla si život užívat. Se svou kamarádkou chodily po kavárnách, restauracích, ale i malých výletech po Paříži. Jako překladatelka pracovala online, a její práce byla vlastně jejím koníčkem. Pak se dostáváme do druhé části, kdy nám děj nabourá epidemie covidu a začne být horko. Marie přemýšlí co by se stalo, kdyby zemřela… Dále bych asi nic nepsala, nechci toho prozradit moc, protože chci, abyste si příběh užili stejně jako já. Počítejte, ale s tím, že tento příběh je pomalejší, ale za to čtivý a dokonalý. Konec mě dostal, ale totálně! Čekala bych cokoliv, ale tohle fakt NE! Nesouhlasím s koncem, ale za to oceňuji originalitu a toho si na knize cením nejvíc. Moc jsem si příběh užila a určitě se k němu někdy vrátím. Tento poklad bude mít v mé knihovně čestné místo. Děkuji za neskutečný zážitek.

Jakmile se v knize objeví Paříž, vždy přitáhne moji zvědavost .... I téma zralé ženy, která sní o cestování po dalekých krajích, mne zaujalo .... Četla jsem pomalu - abych se dokázala vcítit do pocitů Marie, poznala její děti i přítelkyni Evu.... A také její únik do Bretaně .... a období pandemie covidu .... Musela jsem čekat až na závěrečný epilog, abych si dokázala vysvětlit důvod jejího zmizení .... .... při běžném koloběhu člověk rychle stárne , na cestách se stává nesmrtelným .... Chtěla jsem se té nesmrtelnosti dotknout ..... A samozřejmě jsem se virtuálně podívala na ostrov Ko Tarutao .... A doufala v pravdivý dotek reinkarnace .... současně s Marií .... Tohle není kniha na jedno čtení ... je v ní kus mateřské lásky, obětavosti - ale i egoismu .