Teorie klavíru

ajaj. Od knihy jsem čekala vtipnou oddechovku. A místo toho jsem dostala autorčinu zpověď 100x jinak. V podstatě furt to stejné dokola. Krásná, chytrá, úspěšná Klára hledá chlapa. Stíhá vést úspěšnou firmu, cestovat, sportovat, vařit. A neustále nacházet nové borce na randění, zamilovat se, padnout na hubu, truchlit, a znovu někoho potkat. Ve zkratce. Život, který Klára žije, je tak odlišný od mého, že to víc ani nejde... Povídky mi nepřišly ani vtipné, ani k navození pocitu sounáležitosti a souznění. (která z nás chodí na rande po luxusních restauracích, i na víkendy balí skvělé značkové jídlo, z kterého kuchtí cizokrajné speciality, je úspěšná, má spoustu kamarádek oplývajících otevřenou náručí a proseccem, jezdí si na "svůj" ostrov léčit šrámy, podává skvělé sportovní výkony a evidentně netrpí nouzí ? to se pak blbě identifikuje... a ještě všem mužům podsouvá svůj pohled na svět a v podstatě si z nich dělá srandu , nebo blbce, nebo boxovací pytel v tomto dílku...) Možná to vypálilo trochu jinak, než autorka myslela. Možná jsme se jen naprosto minuly. Věřím, že svému oboru rozumí - to by se neměla, jak se má . Ale raději bez vtipných povídek, prosím ... mimochodem, sice se v úvodu popsala, a snažila charakterizovat, ale vlastně nezmínila, jak je vysoká...opěvování borca 190cm zaujalo, většina pak označena jako menší...a pak v jedné kapitole zmínka o botě velikosti 44... jestli to neprohodila s pánskou 42, tak soucitím...už i ta 42 se hledá blbě... k té 44 se nabízí něco víc než těch 190cm....