Teom

TEOM má dvě obálky, 2 strany tváří, 2 postavy, které nás provází příběhem. Je to velmi znepokojivá kniha, která ve vás emoce zanechá ještě nějakou dobu po dočtení... ........................................ První postava Sváťa nás vede od nejdůležitějšího okamžiku života, kdy se mu stalo něco nečekaného, co ním hodně otřese. A po této lekci se mu otevřou brány moci, a on se tak střetává s velkou životní volbou. Svaťa je v srdci dobrák a rád by pomáhal co nejvíce lidem kolem sebe, takže ho nové světlo života velmi láká. Jenomže vše má nějakou svou cenu, a také své hranice. A po všech vzestupech nahoru přichází pád dolů. Bude dobrá volba přijat, co se mu nabízí? Má svou rodinu, kterou miluje nade vše. Co bude Sváťa ochotný na jeho cestě obětovat? A pak je tu Ruda, ve kterém temnota číší už od dětství. Ač má za zavřenými dveřmi rodinu, venku střídá ženskou jednu za druhou. Ty mu padají k nohám. Ví, že je to špatně, ale nemůže si pomoct. Je to jeho závislost, stejně tak jako jeho krutost. Jakmile si ho všimne ten nejvýznamější z řad pekelných, začne se mu měnit celý svět. Kam až se se svojí prohnaností a zákeřností dostane? Dobro...zlo...dvě figurky, které mají napomoct postavit lidský svět na nohy, ať už nebo . Jak je to na světě správně? Má více převládat jenom dobro? Nebo by nemělo mít ani jedno navrch, aby na světě byla vždy jakási rovnováha? To bylo teda fakt něco! TEOMa nejde popsat jediným slovem. Příběh je okořeněný špetkou humoru, smutný, poučný, zavádějící, znepokojující, hříšný. Dokáže taky vyvolat frustraci či dokonce pocit bezbrannosti, beznaděje, neboť co se děje v dnešním světě a v TEOMu se dost podobá. Nechtěla bych, aby svět takhle mohl dopadnout. Jakoby vymřeli slušní, zdravě uvažující lidé. Autor to zde dokáže tak krutě podat, že se vám myšlenky zakousnou do vlastní kůže a vy nad nimi prostě přemýšlíte a dost smutníte, protože to není zas tak nereálné. A potom.... posledních 10 Kapitol je hrozně brutálních, chtělo se mi z toho fakt brečet...je hrozně důležité číst až do konce, abyste neuvízli v té beznaději a strachu, jak špatně lidstvo dopadne.. konec... Dá se to tak vůbec pojmenovat? +Líbí se mi ta dualita osob, které se rozvíjí úplně jiným směrem. +Autor zde otvírá spoustu sociálních myšlenek a dává nám prostor se o všem zamyslet jak je libo. +Krátké kapitoly +Důvtip +Super hlášky +Hluboké myšlenky +Nápaditost a originalita každým coulem (od obálky po příběh) +Velmi pěkné obálky +Příběh nikde nevázne, postupně odhaluje všechny karty +Nepředvídatelnost děje °je tu i části příběhu z politiky, což může znít pro spoustu čtenářů nezáživně. I tento pohled je samozřejmě trochu "nadčasový". Trochu, protože to vůbec není daleko od dnešního světa. Bohužel. °je nutno počítat s tím, že je čtení pochmurnější, občas moc emotivní, takže spoustu čtenářů by řeklo, že na to 'musí být nálada'. -místy je příběh dost temný. -jsou zde části, co mě zklamaly.