Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
94%
(35 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
21.8.2021
4
Myslím, že se mi do rukou dostává dost dobrých knížek. Ale jen jednou za čas je to Ta Kniha, která jakoby byla napsaná pro mě, každá věta souzní a při čtení má čas naprosto jiný běh. Tak tomu bylo i u příběhu Obelstil Vrány a jeho rodiny, kmene, domova, krajiny u Řeky dvou kouzel, Páteře, kdy se Sluneční náčelník a Sedm osob střídali i nad mou hlavou, tolik mě vyprávění pohltilo.
Pokud vás nezajímá...
Myslím, že se mi do rukou dostává dost dobrých knížek. Ale jen jednou za čas je to Ta Kniha, která jakoby byla napsaná pro mě, každá věta souzní a při čtení má čas...
Myslím, že se mi do rukou dostává dost dobrých knížek. Ale jen jednou za čas je to Ta Kniha, která jakoby byla napsaná pro mě, každá věta souzní a při čtení má čas naprosto jiný běh. Tak tomu bylo i u příběhu Obelstil Vrány a jeho rodiny, kmene, domova, krajiny u Řeky dvou kouzel, Páteře, kdy se Sluneční náčelník a Sedm osob střídali i nad mou hlavou, tolik mě vyprávění pohltilo.
Pokud vás nezajímá indiánská mytologie, je zbytečné knihu číst. Ti ostatní v knize možná naleznou poklad jako já. Krásně napsáno, přeloženo a líbí se mi i vydání Akropolis.
Číst více
Číst více
4.8.2025
3
Nerada jsem opouštěla indiánský lid, ale my, Napikwané, jsme indiány opustili už dávno. Bez příkras zdokumentovaný nedobrovolný odchod původních obyvatel. Úplně se mi vybavily, ne indiánky, ale westerny, kde indiáni budili hrůzu a byli ti, co útočí na bezbranné osadníky. Jak se dá vše ukázat v tom světle, které potřebujeme. A co bychom nyní, v dnešním přetechnizovaném světě, dali za čistou a nezkaženou...
Nerada jsem opouštěla indiánský lid, ale my, Napikwané, jsme indiány opustili už dávno. Bez příkras zdokumentovaný nedobrovolný odchod původních obyvatel. Úplně se...
Nerada jsem opouštěla indiánský lid, ale my, Napikwané, jsme indiány opustili už dávno. Bez příkras zdokumentovaný nedobrovolný odchod původních obyvatel. Úplně se mi vybavily, ne indiánky, ale westerny, kde indiáni budili hrůzu a byli ti, co útočí na bezbranné osadníky. Jak se dá vše ukázat v tom světle, které potřebujeme. A co bychom nyní, v dnešním přetechnizovaném světě, dali za čistou a nezkaženou přírodu a dary od ní. Někteří už utíkají zpět.
Chvíli jsem bojovala se jmény indiánů, ale překlad excelentní, musel to být místy oříšek :-)
" Sully již s indiány v minulosti vyjednával mnohokrát a přesvědčil se, jakou cenu má trpělivost. Přesto chtěl, aby toto setkání bylo co nejkratší, protože věděl, že jednat s tímto malým zastoupením Černonožců bude marné. Sully si také uvědomoval, že utrpí jeho pověst, protože toto setkání vyvolal s očekáváním, že v případě úspěchu zabrání velkému konfliktu, který prosazovali jeho kolegové. Sullyho umírněný postoj mu již u oblastních politiků, tisku a jiných důstojníků vynesl pověst milovníka indiánů. Soukolí plánu na nemilosrdné potrestání Černonožců se již roztočilo. Toto setkání mohlo takovému plánu předejít, a navíc mohlo vylepšit Sullyho pověst muže, který na severní pláně přinesl mír. Ale teď si uvědomil, že to nejspíš nebyla pravda - lidé z Montanského teritoria nepožadovali mír, ale trest. Chtěli tyto rudé indiány vymazat z mapy, zatlačit je do Kanady, nebo je, pokud to nevyjde, pobít jako divoká zvířata. Pro lidi to byla citová záležitost, pro politiky a bankéře, praktická. Chtěli zemi Černonožců otevřít osídlení. Sully si uvědomil, že představuje překážku, a navíc že od samého počátku hraje se špatnými kartami. I kdyby se dostavili všichni náčelníci, nezměnilo by to prostý fakt, že Černonožci mají být eliminováni všemi dostupnými prostředky, nebo přinejmenším vmanévrováni do pozice, s níž se nikdy nemohou smířit. Sully zavrtěl hlavou, smutný úsměv skrytý za vousem. Jedinou otázkou teď zůstávalo, kdo bude eliminován jako první - on nebo Černonožci? "
Číst více
Číst více
