Temné blues v New Orleans

„Blues nebyla hudba. Byla to smlouva s Ďáblem.“ (Temné blues v New Orleans) Další kniha ze série Tomáš Kosek přináší pět příběhů z jeho vyšetřování, které řeší pomocí magie. Najdeme tu spousty rituálů, amuletů, sexu a dalších propriet, které jsou k magii nutné. Mě nevadí obsah, na ten jsem zvyklej. Avšak Pan Leoš má v poslední době Cimrmanův komplex - neví, kdy přestat, kdy opustit myšlenku. První i druhá povídka jsou perfektně rozjeté, a abych se pobavil, čekal jsem v jedný chvíli, u obou povídek, konec. Jenže, přetočím na další list a Kotleta to prostě posere tím, že to uměle natahuje. A tady je zakopaný Kiša. Citát: Prostřelil jsem jí hlavu. Fakt ji to překvapilo. (Pod jezinčím úplňkem) Další tři následující povídky už byly lepší. Hlavně ta třetí z Vatikánu byla zajímavá a brutální. Začátkem konce se pak ukázala povídky poslední. Tak už šlo hodně do tuhého. A když si poté přečtete dovětek k tomuto svazku, bude vám jasné, proč to tak pan spisovatel „zařídil.“ Pokud se ptáte na čtvrtý příběh v tomto svazku, věřte, že na něj neustále zapomínám. Netuším proč, asi je v tom nějaká magie, ale „V poušti“ je hodně zvláštní a specifický příběh. Více se dozvíte v komentářích ke všem povídkám, které najdete v sekci „části díla“ u této knihy a nebo na mém profilu a to zde: https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261 Citát: Buď se každý den budete zpovídat z hříchu onanie, nebo se zblázníte a začnou se vám líbit ministranti. (Věčné město) Na ten doslov „Sbohem, pane Kosku“ jsem čuměl jak Anna Šulcová. Pan Kotleta se rozhodl, že už další příběhy Tomáše Koska nebude psát. O jeho osudu je rozhodnuto. Tohle je asi nejkontroverznější postava v mistrově knižním světě. Ale, když jsem se tak nad tím zamyslel, tady už asi není co vymýšlet dál. Všechna magie byla vyčerpána, docházelo by pravděpodobně jen k jejímu opakování. Porno a sex už je také dost omletý a tak je asi nejrozumnější to tady ukončit. Ostatně poslední příběh v tomto svazku to dost jednoznačně dokázal. (nějaká ta rezerva na pokračování tam přeci jenom je, ale to ukáže až čas) Lidská oběť je příliš. (Sitarane)

Líbí se mi, s jakou lehkostí se autor vyrovnal s aktuálními tématy, která rezonují na globální úrovni – diverzitou a inkluzí! Marie Laveau, Baba Jaga, Jezinky, vestálky, babička Kalle nebo Fatima ibn Armán – samé ženy, mnohdy tmavé pleti! Výborně, Kosku! Jen pozor na nechráněný sex, zvláště v rozvojových oblastech, aby z blues nebylo lues!