Temná zákoutí

Velmi mě potěšilo funkční prolnutí dvou sérií tohoto autora. Podle mého názoru byla tato detektivka skvěle vymyšlená. Dá se určitě dobře číst i bez znalostí předchozích dílů, ale dokonale si ji vychutnají především čtenáři, kteří už tyto vyšetřovatele znají.

tak tohle byl Indridason v nejlepší formě, jak ho známe... prolínají se vlastně 2 případy, které se ve finále spojí v jedno. Umírá starý muž,, a my zjistíme, že to byl náš stArý známý vyšetřovatel Thorsen..co se dozvěděl ? na co přišel po letech ? zároveň se na scénu dostává Konrád a parta kolem něj. Takže vlastně takový "prequel" ke Konrádovské sérii, dá se říct. Opětově se vracíme do doby, kdy Island byl plný vojáků z britských a amerckých základen. Kdy se navazovaly vztahy, vznikaly nechtěné děti, těhotenství. A kdy Island byl stále plný pověr a mýtů, což některé zrůdy dokázaly zneužít. Na světlo se opět dostává Konrádův otec, opět jeho kámoš - médium, objevuje se Eygló..kapka napřirozena..strach. Temnota a násilí, a nám je jasné, že to nejkrutější na Islandu je člověk. Opět se taky objevuje stará známá postava - Vigga. (pracuji se starými lidmi a demencemi, o to víc mě udivuje, že to Konrád zkoušel, vydržel a něco málo i s velkou dávkou štěstí zjistil..) Konrád naváže na Thorsenovo pátrání a povede se mu všechny linky rozluštit. (navzdory často docela nevýtěžným výslechům, jak mám neustále pocit..) Jak jinak. Po Thorsenovi mi bude smutno. Jemu, i Flóventovi bych dopřála jiný konec. Ve finále jsem si i tyhle kluky iNDridasonovské oblíbila... Skvělé čtení, zajímavé pátrání, náhled do myytologie. Spokojenost a poctivých 5*. "Ta žena poznala tu dívku, co byla s tím vojákem" "vážně ?" "prý ji učila. Je to učitelka z gymnázia." "Zdá se mi, že to není moc náročná práce," prohodil Thorson a přitáhl si kabát blíž k tělu. "co ?" "Být policistou v Reykjavíku". "To je možné, " připustli Flóvent. "já teď zavolám fotografa. Potřebujeme fotografie z místa činu." "nebyl na to sice hrdý, ale jako obvykle ani ničeho nelitoval."