Temná krása

Celá série je super, doporučuji :-)

Finále této série se povedlo. A všechny tři díly patří rozhodně k tomu dobrému v rámci žánru. Postupné odhalení intrik, příprava na boj i závěrečná bitva zarámovaná popisem prostředí a podtržená vývojem všech vztahů. Přátelství, lidský rozměr příběhu a vykřičník v podobě oběti v mnoha odstínech, propůjčuje knize další rozměr - ten do hloubky. K zamyšlení mě přimělo i to, že společnost po apokalypse se vyvinula na úroveň středověku a pradávná minulost se změnila v legendy. Skutečně naše společnost jejíž hlas je slyšet po celém světě ( telefon, Internet....) a jež létá ke hvězdám jako bohové, v sobě nenajde dostatek moudrosti a pokory k sebezáchově? Snad právě v těchto úvahách spočívá největší výzva knih, které se staly tolik oblíbenými mezi mladými lidmi. Kéž mládí a jeho odvaha zachová při životě naše sny, touhy, naději a nasměrování. Budiž to tak provždy. Paviamma.

První dcera Morrighanu, alias Lia byla neuvěřitelná. Sice mě trošku drtila její tvrdohlavost, ale obdivovala jsem její sílu a víru. To čím si od začátku třetího dílu musela projít a vytrpět, přes postupné odhalování zrádců a nepřátel v řadách nejbližších, mě utvrzovalo v přesvědčení, že jí to jen před finální bitvou posílí. Dále jsem doufala, že se trošku více bude rozvíjet její Dar. Rafe byl v tomhle díle zachránce v mnoha ohledech. Kaden se zase asi nejvíc změnil a jeho otec, kterého jsem relativně rychle odhalila, mě nijak nepřekvapil. Z královny a krále Morrighanu jsem byla vyloženě nadšená, o zbývající bratry se bála a ženy a dívky z okolí Lii jsem doslova zbožňovala. V tomto díle jsem se děsila po zkušenosti z minulých dvou jediného, a to kolik postav autorka „obětuje“. Nejvíc mě dostal milovník košil z cruvaského plátna alias sběratel koňský koblížků. :( Partička 4 z Dalbrecku se mi totiž moc líbila, jako i dvojice z Vendy, a to Griz a Eben. Nakonec oceňuji, že to mohlo dopadnout mnohem hůř. Doporučuji a doslova zhltnuto za 1,5 dne.

Celá série je super, doporučuji :-)

Finále této série se povedlo. A všechny tři díly patří rozhodně k tomu dobrému v rámci žánru. Postupné odhalení intrik, příprava na boj i závěrečná bitva zarámovaná popisem prostředí a podtržená vývojem všech vztahů. Přátelství, lidský rozměr příběhu a vykřičník v podobě oběti v mnoha odstínech, propůjčuje knize další rozměr - ten do hloubky. K zamyšlení mě přimělo i to, že společnost po apokalypse se vyvinula na úroveň středověku a pradávná minulost se změnila v legendy. Skutečně naše společnost jejíž hlas je slyšet po celém světě ( telefon, Internet....) a jež létá ke hvězdám jako bohové, v sobě nenajde dostatek moudrosti a pokory k sebezáchově? Snad právě v těchto úvahách spočívá největší výzva knih, které se staly tolik oblíbenými mezi mladými lidmi. Kéž mládí a jeho odvaha zachová při životě naše sny, touhy, naději a nasměrování. Budiž to tak provždy. Paviamma.