Tělo jako svěděk

Tělo jako svědek je skvělým čtením pro všechny, kdo se nespokojí s tím, jakým způsobem se ukazuje práce soudních lékařů v televizních seriálech. A teď mě neberte špatně, já je miluju a ta jednoduchost mi vlastně vůbec nevadí, je ale fajn uvědomit si, jak se věci ve skutečnosti mají. K tomu mi skvěle posloužila právě tahle kniha. Autor se zde se čtenářem podělí o nejeden fascinující zážitek z lékařské praxe. Oceňuji, že tak činí odlehčeně, místy s vtipem, zároveň ale ne bezcitně nebo senzacechtivě. Myslím, že to je dneska opravdu ocenitelné Díky knize jsem si uvědomila, kam až praxe soudního lékaře sahá, s čím vším se během své práce musí potýkat, na co musí myslet. Prostě a jednoduše, že je tato práce ještě náročnější, než se na první pohled může zdát. Jde sice o literaturu faktu, ale s tím, jakým způsobem autor své příběhy zpracoval, jde o velice svižné a (ač se to v tomto případě snad ani nehodí) příjemné čtení. Mimo vyprávění zde autor také předává nejednu důležitou myšlenku. Nejlepší na knize bylo, že jsem si připadala, jako bych s autorem vyrazila na kafe a jen tak poslouchala jeho zážitky. To bylo jednoduše skvělé! Malinkatou výtku přece jen mám. Přestože členění na kapitoly bylo přehledné, jejich obsahem často nebyl jen jeden příběh, což bylo místy matoucí a ocenila bych nějaké výraznější odlišení. To je ale jen detail. Knihu moc doporučuji. Ať už jste fanoušky krimi, skutečných případů, nebo si jen chcete rozšířit obzory.