Tehanu

Tehanu. Zajímavý díl. Již Atuánské hrobky mi přišly komorní, ale proti Tehanu byly přímo toulavé. Tato kniha se celá odehraje doma, na Gontu, přesto obsáhne spoustu dramat, třebaže je i velmi poklidná a zaměřená převážně na Tenar, Geda a malou Theru.

Sérii Zeměmoří mám vážně ráda a každý díl mě zatím rychle chytil. Jenže tento ne. Člověk pořád čeká a čeká a ono to nějak nepřichází. Vlastně vůbec nic nepřichází. Thera a její příběh / začátky jsou zcela jistě důležité pro další vývoj děje (kdo ví, zatím jsem nečetla) a celkem jsem si ji během čtení oblíbila. Samozřejmě znovu se setkat s Tenar a Gedem bylo rovněž kouzelné, ale přesto tak nějak nic neříkající. Posuny v ději jsou velmi minimální, spíše jak jim ubíhá den za dnem. Celou dobu je čtenář strašen strašnými zloduchy, se kterými je nakonec udělán velmi krátký proces. A samozřejmě, jako v mnoha jiných knihách, to hlavní nám všem unikne. Jenže dobré vysvětlení a konečně veliký posun v ději na posledních dvou stránkách nezachrání to všechno předtím. Takže doufám, že další čtení už bude o dost lepší.

Kniha se točí kolem hlavních postav z minulých dílů a řeší, co dělají hrdinové po svých největších činech a dobrodružstvích. A ne není to o větších činech a větších dobrodružstvích. Je to o obyčejných stárnoucích lidech, kteří chtějí mít kolem sebe klid a mír, ale sled událostí jim to ne a ne dovolit.