Tátova křídla

Krásný dojemný příběh. Kde najdete neskutečnou lásku otce k dceři a také anděly. Pokud chcete příběh, který chytí za srdce a misty rozplače,tohle bude to pravé. Majda je skvělá a jeji anděly ji v ničem nenechá samotnou,vždy při ní stojí a to i v těch nejtěžších chvílích a tak to má být...

“Většinu svého života si píšete sami a budoucnost má mnoho cest, po kterých se můžete vydat.” Vypravěči tohoto příběhu jsou Daniel a Majda. Vlastně je to o tom, že Daniel, otec Majdy, již nežije. V den narození Majdy bohužel zemřel, stejně jako Majdy maminka. O Majdu se tak stará babička Bětka. Ale Daniel přesto pořád na Majdu dohlíží. A přeje si jen jedno - přesvědčit ji, že není jenom v její hlavě, ale že s ní celou dobu je a stará se o ni. Majda by si přála potkat alespoň na jeden den rodiče a mluvit s nimi jako by byli ve skutečnosti. Někdy se ztrácí v představách se svými rodiči, mluví s nimi, tedy především s Danielem. Ale jsou to jen představy nebo spolu opravdu dokáží navázat kontakt? Moc se mi líbila myšlenka, že Daniel nadále pečuje o Majdu a dohlíží na ni, aby se jí nic nestalo a bylo všechno v pořádku. Zároveň se tím snaží zabránit jedné události, ale opakovaní na mě bylo trochu moc. Myslím, že všechno, co se má stát, se stane a nikdo by to neměl ovlivňovat, ani andělé či jiné bytosti. Celkově na mě bylo v knize až moc smrti, i když to není to hlavní, o čem kniha je. Co musím ale vyzdvihnout, je konec, který je velmi smutný, dojemný a plný emocí, ale také zároveň krásný. Pro mě to byla úplně jiná beletrie, než obvykle čtu. Nezasáhla mě tolik, jako ostatní, ale i tak jsem si knihu užila a jsem moc ráda, že se ke mně dostala.