Tao te ťing

Moc pěkny úvod do čínske filosofie velmi poucne texty kterým sem některý rozumně někdy lépe někde hůře ale oto je důvod se ke knize vrátit. Za, mně kniha velmi prospěšná, velmi dobrý závěr od mého oblíbeného filosofa Egona bondyho díky mému sem si knížku přečetl. Kdo zná druhé je chytrý Kdo zná sebe je moudrý Kdo premaha druhé je silny Kdo premaha sebe je mocny Kdo se umí spokojit má hojnost Kdo dovede vytrvat má vuli Kdo se neodchyluje od svého učení má dlouhé trvání Kdo smrti nezanika má stále trvání

Bohužel, s Tao jsme se myšlenkově dost minuli. Respektive pár veršů a myšlenek je velmi dobrých a univerzálních, ale ta celková neuchopitelnost a mnohoznačnost výkladu mi zkrátka nesedla. Tao je koncipované podobně jako Umění války. Ale zatímco Sun-C byl brutálně minimalisticky praktický a svá sdělení osekal na jednoduché povely platné tisíce let, Lao-C udělal to samé ale jeho osekaná minimalistická sdělení se dají vykládat na tisíc způsobů a nebo taky vůbec (prakticky celá kniha se nese v duchu "vše je ničím a nic je vším, v prázdnotě je plnost a v plnosti prázdnota" atd.). Takže i když uznávám obrovský historický význam této knihy a velice rád studuji všemožné filozofie - východní nevyjímaje, Tao odkládám a vrátím se k němu zase po čase. Třeba to uzraje.