Lincoln je neobyčejný vyšetřovatel a mě moc baví zkoumat po jeho boku různorodé důkazy a dozvídat se nové věci o výbušninách, otiscích prstů, vlasech, písku,... Přestože se soustředí hlavně na stopy a duševní pochody těch, kteří je za sebou trousí ho příliš nezajímají, Deaver uspokojivě pokrývá i psychologii postav a na každé stránce dokáže překvapit. V příběhu je mnoho zvratů a nejsou v něm žádná hluchá místa. Postav je tu tak akorát, aby si je člověk zapamatoval a neztratil se ve spletitém závěru. Bohužel tu a tam se vyskytne něco, co působí nepřirozeně. (Lincoln, který dokáže z několika atomů předpovědět místo a čas jakékoliv klíčové události, nebojácná manuálně zručná pilotka Percy, pachatel, který nedělá chyby,... - ta dokonalost až příliš bije do očí.) Lincolnova schopnost předvídat mi vadila od začátku. Jako by měl věšteckou kouli nebo pachatelův diář. Až k posledním 100 stranám jsem přesto měla ke knize jen drobné výtky, a protože čtení je to opravdu napínavé, přenesla jsem se přes ně prakticky s nulovým úsilím. Závěr to zkazil. Byl zbytečně dramatický a překombinovaný. Další díly si přečtu ráda, ale doufám, že autor trochu polevil v zarputilé snaze ždímat napětí do poslední tečky. Před čtením knihy doporučuji naladit se na porci akce, která jde za hranu reality.

Kniha mě absolutně nebavila. Čtivá sice je, ale taky je příliš podbízivá, což mě jako čtenáře trochu uráží. To slovo uráží ale vnímejte samozřejmě v uvozovkách. Pokud ale všichni píší, jak jsou nadšení ze zápletky, tak je asi něco špatně semnou a nerada bych někoho od knihy odradila.