Tanečnice

Uff... to je hodně velký mix námětů... Můj největší problém s touto knihou spočívá v tom, že je psána jako čtení pro ženy, je to celé příliš sladké. Nečekala jsem to, protože není do takového žánru zařazena a psal ji muž. Hlavní postavy Tara a Martin působí jako zamilovaní puberťáci, jejich chování je naivní až trapné. Bohužel i chování dalších postav v různých situacích na mě působilo často nevěrohodně, někdy vyloženě hloupě. Mix námětů v této knize je skutečně zvláštní. Ten nejméně závažný námět, kterým je tanec, je nosný a zajímavě jsou z něj zachycené jen intriky v zákulisí prestižních soutěží. Dalším mínusem knihy je pro mne to, že náměty, které jsou mnohem silnější a závažné, jsou bohužel zpracovány jen povrchně a přitom právě ty by si zasloužily mnohem víc. Je jich ovšem na jednu knihu skutečně moc - válka na Ukrajině, posttraumatická stresová porucha, problémy Ukrajinců u nás v zaměstnání, nelegální pobyt, jejich pocity méněcennosti, boje mezi sebou navzájem, problematika politického azylu... No možná jsem ještě něco vynechala. Z toho všeho je trochu lépe zachycena jen linka z minulosti z války. V tomto neuvěřitelném mixu námětů se ani do hloubky jít asi nedá, mnoho skutečně závažných a důležitých situací je tak napsáno zjednodušeně. Knihu tedy tvoří tanec, sladká romantika, nějaké rvačky, silná slova, vyhrožování, boje a pomsty mezi Ukrajinci u nás, hromada patosu a naivity a trochu lepší, ale také nedostatečná, linka z války. Chápu na co všechno chtěl autor upozornit a navíc o tom hezky mluví v doslovu, ale celý příběh i se všemi silnými a závažnými náměty je zpracovaný spíše jako moderní pohádka o Popelce, což je škoda. Jde samozřejmě jen o můj subjektivní názor umocněný tím, že vyloženě naivní romantickou literaturu nevyhledávám. Příběh si ale určitě své čtenáře, tady spíše čtenářky, najde, což je už vidět :-). Můj pohled na knihu může být klidně ojedinělý ;-).

Kniha je zaujímavým pokusom o zmapovanie súčasných spoločenských problémov. Autor sa tu nebojí otvárať ťažké témy, ako je migrácia a identita. Napriek tomu sa niektoré časti románu javia ako príliš schematické a postavy pôsobia skôr ako typy než ako živí ľudia. Celkovo vnímam tento román ako silné svedectvo o ľudskej húževnatosti a schopnosti prispôsobiť sa zmenám.