Tancuj, Matyldo

Rve ti to srdce, sledovat, jak se ti ztrácí, jak se ztrácí ze své vlastní mysli. Sleduješ destrukci toho, co pro ni tvořilo svět. Jako mnoho jiných čtenářů, první jsem viděla film, knížka je jeho literární adaptací. Film i kniha si ode mě získávají jednoznačných 5* … pět filmových hvězd stříbrného plátna pro film (za skvělé výkony pana Rodena a paní Rázlové), i pro jeho literární alter ego, které rozvíjí vnitřní světy hlavních hrdinů (hlavně Karla a Matyldy), přidává detaily rodinných vzpomínek a stejně jako film ve veselých i smutně trpkých momentech ukazuje co znamená slovo … rodina. V knížce pak vyznívají všechny ty introspektivní momenty ještě víc osobněji ... rozvine se ti vnitřní svět všech členů rodiny – a pak na chvíli pocítíš v náznaku, jaké to je prožívat život s Alzheimerovou chorobou ... „Když jdu s maminkou domů, vidím, jak její pohled bloudí … hledá cesty, které kdysi dobře znala.“

Příběh smutné reality. Díky obálce jsem si vybavovala některé scény velmi živě a než jsem se dostala k závěru, našli se i pasáže, které mě rozesmáli. Nejen tato nemoc obrátí život vzhůru nohama...