Tamařino souhvězdí

Tahle kniha si plný počet hvězd rozhodně zaslouží. Krásný poetický styl psaní, hodně silný a emocionální příběh a postavy, které mají hloubku. Autorka tu zpracovává řadu věcí, ale dělá to naprosto s přehledem - celá kniha působí kompaktně, všechno do sebe skvěle zapadá. A musím souhlasit s těmi, kdo tvrdí, že každý si tu najde něco, s čím se ztotožní, nebo něco, co si sám v nějaké podobě zažil. Se mnou dost zamávalo to, když hlavní hrdinka prožívala neúspěch, když nebyla přijata na vysněný obor na VŠ, včetně toho bolestného pocitu zklamání. Bože, jak já té hrdince rozuměla! Kniha je napsaná tak úžasně, že jsem měla potřebu pořád číst dál a dál a celou knihou tzv. profrčet až do konce. Už teď vím, že si někdy knihu určitě přečtu ještě jednou, a to pomaleji, abych si mohla ještě daleko víc užít ten krásný poetický styl psaní a ty krásné, hluboké myšlenky!

Už od prvotiny Černooká této autorky jsem se těšila na její další knihu. A jsem opět nadšená. Stejně tak musím opět zdůraznit, že věkově nejsem cílová skupina už velmi dávno, navíc tématiku LGBT nevyhledávám a neznám nikoho, kdo ano. A co je úplně nejdůležitější - nevyhledávám příběhy se zamilovanými postavami v centru dění, nic, co připomíná klasické ženské romány, nebaví mě to. Tento příběh má k takovým velmi blízko. Přes toto všechno mě děj vtáhl a nepustil. Především proto, že autorka píše krásnou češtinou, text je slovně bohatý (v Černooké ještě malebnější), to je radost číst. Nejsou tu žádná bezduchá klišé a předvídatelný děj. Příběh čteme ve dvou časových rovinách. Je o radostech a především starostech devatenáctileté dívky, o hledání životní cesty, o uvědomování si vlastní sexuality, o komplikovaném vztahu k otci. Je také o tom, jak moc těžké bývá se rozhodnout v těch nejdůležitějších věcech. Opět se mi potvrzuje, že má-li spisovatel talent, je jedno kolik mu je let, zda jde o prvotinu... Anička Musilová mě zaujala už prvotinou a stejně tak touto knihou, která je přitom obsahem naprosto vzdálená tomu, co nejčastěji vyhledávám. Je to krásné. V rámci svého žánru si kniha bezesporu zaslouží 5*. Budu tiše doufat, že autorka se někdy pustí do románů pro dospělé :-)

Tentokrát se autorka trefila do žánru který napsala, myslím tím, že román je opravdu určený především mladým dívkám a studentkám, které se v knize určitě najdou. První velké lásky a zlomená srdce, hledání sebe sama a své životní cesty, nepochopení rodičů - to vše napsáno krásným stylem, kterým Musilová vládne. Mně to tentokrát nesedlo (nejsem ovšem cílovka), nemělo to pro mě ten správný drive, pořád jsem čekala, kdy mě to chytí... Velmi mi chyběl pohled z Tamařiny perspektivy - chápu, že vynechat ho bylo záměrem, ale příběh o to byl ochuzen. Černooká u mě stále vede.

Tahle kniha si plný počet hvězd rozhodně zaslouží. Krásný poetický styl psaní, hodně silný a emocionální příběh a postavy, které mají hloubku. Autorka tu zpracovává řadu věcí, ale dělá to naprosto s přehledem - celá kniha působí kompaktně, všechno do sebe skvěle zapadá. A musím souhlasit s těmi, kdo tvrdí, že každý si tu najde něco, s čím se ztotožní, nebo něco, co si sám v nějaké podobě zažil. Se mnou dost zamávalo to, když hlavní hrdinka prožívala neúspěch, když nebyla přijata na vysněný obor na VŠ, včetně toho bolestného pocitu zklamání. Bože, jak já té hrdince rozuměla! Kniha je napsaná tak úžasně, že jsem měla potřebu pořád číst dál a dál a celou knihou tzv. profrčet až do konce. Už teď vím, že si někdy knihu určitě přečtu ještě jednou, a to pomaleji, abych si mohla ještě daleko víc užít ten krásný poetický styl psaní a ty krásné, hluboké myšlenky!