Tak už to u veterinářky chodí

Ve třetím díle už se veterinářka Maz Harwoodová zcela sžila se svým novým působištěm Talytonem St. George i s myšlenkou, že bude manželkou charismatického kolegy a konkurenta Alexe Fox-Gifforda, s nímž už má malého syna George. Maz navzdory svým výhradám k manželství i k soužití s Alexovými snobskými a místy až nesnesitelnými rodiči řekla ano na Alexovu žádost o ruku, a nyní se chystá na velkou vánoční svatbu. Jenže její život se stává zběsilým kolotočem povinností - vyčerpávající péče o miminko, plánování svatby, a do toho pracovní stres. Veterinární ordinace Vydří dům, jejíž je Maz spolumajitelkou, byla zničená za povodní, takže Maz se snaží pomoci své kamarádce Emmě postavit praxi zase na nohy... a na Alexe má tak nastávající nevěsta stále méně času. Nebo spíš žádný. Jak se blíží Vánoce a s nimi plánovaná svatba, vztah mezi oběma snoubenci klesá k bodu mrazu. Maz se v sobě pokouší najít sílu o Alexe bojovat, ale jako by jí žádná nezbývala. A kolem atraktivního nastávajícího ženicha se až moc točí jeho kamarádka z dětství… I třetí díl Maziných osudů na anglickém venkově napsala veterinářka a spisovatelka Cathy Woodman podobně odlehčeným, vtipným stylem jako díl první a druhý. Příběhům i tentokrát dominují humorné historky, v nichž hrají hlavní role domácí mazlíčci. Laskavý nadhled nad lidským hemžením dodává příběhu herriotovskou moudrost a činí z něj ideální literaturu z rodu knih Vejce a já, které mají šanci získat si trvalé místo v domácích knihovničkách.