Tajné svety Cestovná agentúra Na konci sveta

Druhý díl lehce zaostává za prvním, ale jde o můj subjektivní názor, protože mořské dobrodružství tak úplně nevyhledávám (na piráty a spol. mě zkrátka neužije). Jinak byl příběh čtivý a vzhledem k odhalenému tajemství jsem zvědavá, jaký bude třetí díl.

V loňském roce za poměrně velké pozornosti vyšel první díl nové fantasy série pro děti - JinoSvěty, a i když se příliš propagovaných knih někdy trochu obávám, jakožto milovnice dětských knih jsem si ji nemohla nechat ujít. A dobře jsem udělala - dostalo se mi do rukou originální fantasy zasazené do našeho reálného světa (což mám v rámci fantasy nejradši). Pravdou je, že jsem se trochu obávala, jestli je věková kategorie 9+ schopná pobrat koncept multiverza, schizmat, magie a propojení světů. A maličko jsem doufala, že v následujících dílech, v nichž už nebude potřeba tolik se věnovat vysvětlování principu cestování mezi světy, se dočkáme více akce. A hned takhle v úvodu vám mohu prozradit, že druhý díl - Na konci světa, je plný akce, zvratů a napětí! V pokračování JinoSvětů nás autorka (díkybohu) hodila rovnou zpět do příběhu, žádné sáhodlouhé vysvětlování, co se stalo, jak a proč. Samozřejmě, že nás místy naťukne, aby se nám vše spojilo, ale většinou člověku vše naskočí skrze nové dobrodružství Flick a Johnatana, kteří se vydávají do plochého vodního světa zvaného Přelom. Svět je plný pirátů, mořských lidí, zdejších problémů, ale to by nebylo pro JinoSvěty nic zásadního, nic, co by museli řešit. Důvod, proč byli Flick s Johnatánem povoláni, je ale naprosto znepokojující - Přelom se rozpadá a naši hrdinové musí dostat obyvatele vodního světa pryč, do jiného světa. Kromě toho, že musí najít vhodný a neobydlený svět, musí vyřešit i to, jak dostat skrz kufr obrovské mořské lidi a třeba i pirátské lodě. Je to akční, napínavé, místy vtipné, sem tam se objeví nějaký ten zvrat, který vás napne o to víc (obzvlášť tedy ten na konci vás navnadí na další díl, který, doufám, vyjde co nejdříve), a hlavně - autorka zařadila nová témata - ztrátu blízkého člověka a (ne)schopnost se s ní vyrovnat a pak i první lásku. Tu naštěstí nezařadila prvoplánově, jak jsem trochu od prvních kapitol prvního dílu obávala, ani tam není explicitně vyjádřena. Spíš krásně vystihla, co se s člověm děje, když ho to poprvé začne táhnou k někomu jinému - takové ty nevysvětlitelné pocity, kdy vám v jedné chvíli leze krkem, v druhé se na něj culíte jako měsíček na hnoji, stáhnutý žaludek, nervozita i při běžné komunikaci, podvědomé vyhledávání přítomnosti toho druhého... A vy si vlastně dlouho neuvědomujete, co se to děje, a když vám to dojde, stejně jste tak nesvůj, že s tím vlastně nic neuděláte. Prostě takové to, když vám je dvanáct a teprve se hledáte. A právě tohle mě utvrdilo v tom, že bych JinoSvěty doporučila už trošku starším dětem, spíš už na pomezí middle grade a young adult než už od 9 let. To ale nemění nic na tom, že mě tohle dobrodružství baví a těším se na další díl!